Inženýrské stavby mají antologii

Jiří Hlinka
www.ihned.cz/hlinka

Praha, 4.12. 2002

Další pionýrský projekt si na své konto zapsalo nakladatelství Prostor-architektura-interiér-design. Po úspěšných ročenkách bilancujících architektonickou tvorbu se zaměřilo na obor neméně atraktivní a ožehavý zároveň: inženýrské stavby.
Editor knihy Miloslav Pavlík vybral pro antologii dvaadvacet realizací (včetně dokumentací a autorských komentářů), které jsou podle jeho názoru důkazem stoupající úrovně daného oboru v České republice za posledních dvanáct let. Vzhledem k tomu, že jde o prvni počin svého druhu, opatřil publikaci i obsáhlým úvodem a historickým exkurzem.
Editor se při sestavováni knihy řídil čistě subjektivním hlediskem; jakákoliv obecnější kritika tak jde na adresu Miloslava Pavlíka, nikoliv kvality dané oblasti.
Otázkou však zůstává, zda-li se prezentacím typu Strahovského tunelu v Praze nebo Vnitřního městského okruhu v Plzni může podařit vyvrátit stále rozšířený mýtus inženýrských projektů jako megalomanie spojené výhradně s betonem.
Miloslav Pavlík - přes čtivý prolog - postupem sklouzává k dikci typicky »inženýrské«. Z jeho výkladu je cítit doslova omámení touto profesí, pro laiky (jimž je tato publikace rovněž určena) ne vždy pochopitelné.
Přestože se v závěru stati objevují termíny jako »trvale udržitelný rozvoj«, v pasáži věnované například technologickým stavbám je areál jaderné elektrárny Temelín označen za »stavbu století na území České republiky«. Tím jako by autor nechtěně ilustroval důvod konfliktu mezi pozemními inženýry a architekty. O krajinných ekolozích ani nemluvě.
Právě architekti totiž v nesčetných anketách zpravidla označovali za nejlepší stavbu 20. století televizní věž na Ještědu od Karla Hubáčka. Touto svoú volbou zároveň vnesli do oblasti inženýrských staveb, mezi něž se televizní věže řadí, také estetické kritérium. A to nemalý počet z realizací zahrnutých v publikaci - při vší úctě k tvůrcům - postrádá.
Důvodem může být absence synergie mezi vyjmenovanými profesemi, umělá hierarchizace, řevnivost. Výsledek pak ale v konečném důsledku ovlivňuje prostředí a tím také lidi, kteří v něm žijí, nebo jen projdou - na dlouhá desetiletí dopředu.
I když i výjimky se najdou. Aktuálně byla do antologie zahrnuta část věnovaná povodním. Teprve při detailních záběrech rozbouřené Vltavy focené zpoza protipovodňových bariér v Praze čtenáři dojde, jakým škodám na prostředí se díky českým inženýrům podařilo předejít.
České i nženýrské stavby, nakl. Prostor-architektura-interiér-design, Praha 2002, 164 strany, 237 reprodukcí.