(jhv) - Nakladatelství nazvané Prostor - architektura, interiér, design vydalo knihu České inženýrské stavby, jež je výběrem nejzajímavějších realizací tohoto typu po roce 1990. Nakladatelství netuší, jakou poptávku jejich publikace vyvolá - v Česku se totiž inženýrským stavbám knižní publicita dosud vyhýbala.
"Museli jsme proto nastavit laťku výběru a zařadit úvodní historickou stať," vysvětluje autor knihy Miloslav Pavlík, sám stavební inženýr a pedagog. Do výběru se nakonec vešlo dvaadvacet staveb včetně několika kontroverzních: třeba Strahovský tunel v Praze, u něho se nedá příliš mluvit o estetice ani o citlivém vztahu k prostředí města. Pavlík tvrdí, že právě tyhle stavby by mohly být příště potlačeny.
Publikace by totiž neměla zůstat osamělým torzem. Ideální stav si Prostor představuje takto: nové inženýrské stavby by byly zveřejňovány v podobě dvouletých ročenek a doplňovaly by populární architektonické ročenky téhož nakladatelství. Do nich by pak Pavlík zařadil i nové trendy, jimž nyní vévodí právě realizace šetrné k životnímu prostředí. Část z nich musela být z nynějšího souboru, původně zamýšleného na padesát staveb, vyřazena. Podle Pavlíka je problém i to, že řada betonových kolosů není fotogenická; navíc se u nejednoho z nich jejich autoři kvalitní fotografickou dokumentací ani nezabývají.
Výjimkou mezi představenými projekty je umělá dráha pro sporty na divoké vodě v Sydney; všechny ostatní byly postaveny v Česku. Pavlík vodní areál vybral nejen pro
jeho unikátní koncepci, ale i proto, že si na sebe díky komerčním pronájmům dokáže vydělat. Perličkou je, že pět z prezentovaných staveb v srpnu zasáhly povodně, ale všechny dokázaly živlu odolat.