Prostor - architektura, interiér, design

Katedrála Sv. Štěpána (Stjepana)

Katedrála sv. Štěpána (Sv. Stjepan). je postavena v renezančně-barokním stylu na zbytcích pozdně gotické katedrály z 15. stol., zničené za tureckého tažení. Je to pozdně renesanční stavba, fasádou velmi připomínající kostely sv. Spasitele v Dubrovníku a P. Marie v Zadaru.
Původně zde stál kostel P.Marie di Lesna při benediktinském klášteře. Přenesením biskupství ze Starigradu do Hvaru v polovině 13. století se kostel stal katedrálou a byl pro tento účel přestavěn. Její dnešní podoba pochází ze 16. a 17. stol. ale zcela dokončena byla až v 18. století. Není jasné, z jakých příčin došlo ke změně patrona, jímž se nově stal sv. Štěpán, jehož sochu nalezneme v lunetě nad vstupem.
Vlevo od vstupu se nachází renesanční zvonice s podvojnými, potrojnými a počtvernými okny spojenými do lodžií. Zvonice se považuje za jednu z nejkrásnějších v Dalmácii. Staviteli zvonice i kostela byli domácí mistři Nikola Karlić a Marko Milić Pavlović.
Vstup do katedrály uzavírají bronzová vrata s reliéfy od hvarského sochaře Kuzmy Kovačiće. Vlastní katedrála je trojlodní stavba. Presbytář pochází ještě z předchozího gotického kostela.
V interiéru kostela je devět velmi podobných mramorových barokních oltářů ze 17. století, umístěných na stěnách bočních lodí a oltář se sarkofágem v kapli biskupa Andreise. Patřily bratrstvům nebo hvarské šlechtě.