Zvičina je nejvyšším vrchem Zvičinského hřbetu, který se táhne od severozápadu k jihovýchodu mezi Miletínem a Dvorem Králové. Zalesněný hřbet o délce 17 km má ráz členité vrchoviny na ordovických drobách, pískovcích, arkózách, silurských sericiticko-chloritických fylitech s vložkami křemenců, metadiabasů a porfyritů, vystupující nad okolní permokarbonské a křídové sedimenty.

Zvičinský hřbet končí u vodojemu v Horním Dehtově 490 m. n. m. a přechází Zátluckými lesy plynule do Libotovského (dříve Hřibojedského) hřbetu.

Průměrná roční teplota je 7°C, roční úhrn srážek 613 mm.
Na Zvičině byly v letech 1868 a 1869 pořádány tábory lidu. V roce 1869 tu byl Němci přepaden český pěvecký spolek a členové Sokola. V roce 1909 byla Němci zdemolována česká turistická chata.

Barokní kostel sv. Václava je z roku 1706. Kostel stojí na místě původního dřevěného kostelíka z roku 1584, který byl zasvěcen památce mistra Jana Husa.
Roku 1657 koupil panství Zvičinu (mimo jiné i Dehtov a Třebihošť) katolický rod Kountínských a na místě dřevěného kostela dal Ferdinand Kountínský postavit nový kostel z kamene a nechal ho zasvětit jinému Janu, totiž Janu Nepomuckému, ačkoliv ten v této době ještě ani nebyl svatořečen. Kostel byl postaven bez věže. V roce 1740 je kostel vybaven pískovcovým oltářem od Františka Pacáka (1680-1757 - spolupracovník Matyáše Brauna), který představuje Boha Otce a ukřižovaného Krista. V popředí je postava klečícího Jana Nepomuckého a po stranách sochy Jana Evangelisty a Jana Křtitele. V roce 1760 byly na stěny kostela umístěny dřevěné konzoly se sochami sv. Jana Papeže, sv. Jana Kapistrána, sv. Jana z Boha, sv. Ivana, sv. Jana Zlatoústého a Jana Almužníka.
V roce 1804 od Koutínských kupuje panství František Cecikar z Birnice. V roce 1835 nechává kostelík opravit a při té příležitosti k němu nechává přistavět věž.
V roce 1873 byl kostel zasažen bleskem a střecha věže shořela. Majitelka panství Rosa von Hohenhole odmítla dát kostel po ohni opravit a zřekla se raději patronátu. Až po pěti letech (roku 1877) byl kostel opraven z veřejnych sbírek a přešel do majetku okresu Hostinné.
Další opravy byly provedeny v roce 1972-73 a to oprava vnější omítky a oprava střechy, v roce 1981 provedla fara Brusnice, k níž kostel náleží, vnitřní opravy a v roce 1986 opatřila vchod železnou mříží.
Na vrcholu Zvičiny je také Raisova chata s rozhlednou. Byla postavena v roce 1904 na místě hospodářského stavení a později hostince, který byl v roce 1898 zakoupen Národní jednotou severočeskou a v dubnu 1900 odkoupen
Nově byly na vrcholu vybudovány dvacetimetrové stožáry vysílačů sítě TT NET a radiového vykrývače na 95.1 MHz.

Na východním svahu je Masarykova studánka s plastikou draka lezoucího ze sluje. Socha byla vytesána V. Suchomelem ve škole v Hořicích. Studánka byla slavnostně odhalená v říjnu roku 1923.

Na svahu Zvičiny nalezli vhodný terén nejen lyžaři (sjezdovka - 650 m), ale i přátelé paraglidingu.

Ze Zvičiny je rozsáhlý výhled na Krkonoše, Rýchory, Vrchlabsko a Královédvorsko.

Na západním svahu Dehtovské Horky (neplést s Třebihošťskou Horkou!) pod Dehtovským hřbitovem je mírná stráň posetá balvany zvaná "Zkamenělé stádo".

Na východním svahu Dehtovské Horky je hotel "Poklad" postavený v roce 1938, z prvu Studijní středisko ministerstva kultury, později restaurace.

Dále Mariánské lázně, zvané též Třebihošťské, později lázně pod Zvičinou, Lázně Zdeňka Nejedlého, později též Zotavovna ROH Pod Zvičinou. Nyní opět Lazně pod Zvičinou. Nad pramenem Mariánská kaple.