Necelý rok po smrti J. Barranda byla na silurském odkryvu mezi Zlíchovem a Chuchlí odkryta Barrandovi velká pamětní deska.
Po Barrandově smrti se sešel přírodovědecký odbor Českého muzea a tehdy navrhl profesor Frič:

"Nastává nám povinnost, abychom dali najevo hlubokou úctu k oslavenci. Navrhuji, aby se zasadila obrovská pamětní deska se zlatým písmem BARRANDE na skalách chuchelských tam, kde strmí proslulá stěna shroucených vrstev silurského pásma Ff₁. Zároveň oznamuji s potěšením, že českomoravská továrna v Libni dodá desku zdarma, radujíc se z toho, že může mít účastenství při oslavě jména Barrandova. Náš sbor přijme zajisté ochotně na se úlohu, aby se postaral o provedení".

Dne 14. června 1884 byla pamětní deska odhalena.
Deska je ulita ze železa a má rozměry 4,8 x 1,5 m. Váží 1,6 tuny a je umístěna ve výšce 20 m nad terénem. Nápis BARRANDE je pozlacen. Náklady 300 zlatých zaplatila Libeňská továrna a část nákladů převzal i americký vědecký časopis Science.

Národní přírodní památka Barrandovské skály je jedním z nejstarších chráněných území. Určitý stupeň ochrany požívala nejvýznamnější část přírodní památky - Barrandova skála - už od odhalení pamětní desky. Tehdy celý pozemek věnoval jeho majitel (rodina Františka Hergeta) Národnímu muzeu. Barrandovská skála představuje unikátní ukázku zvrásnění prvohorních vápenců. Celá oblast je také význačným nalezištěm zkamenělin.
Vlastní skalní stěna se stala předmětem zájmu geologů již za Barranda, který ji zachytil a vyobrazil ve svých poznámkách v terénním deníku. Později toto místo vyobrazil a prvně publikoval J. Krejčí, zakladatel České geologie (1862). nejdetailnější kresbu vytvořil R. Kettner, r. 1968 byla uveřejněna Geologickým ústavem.