Průvodce Okolo Brd: Dobříš

 

Obora Aglaia



Vrchol Aglaia ve stejnojmenné oboře

Aglaia byla v antické mytologii nejmladší dcera Dia a Eurynomy, bohyně půvabu, krásy a veselí. Tři sestry Eufrosyné (Radostná), Thaliá (Kvetoucí) a Aglaia (Skvělá) bývají uváděny společně jako Charitky v družině Afroditině, Hermově či Apollónově. U Římanů pak vystupují pod jménem Grácie.
A Aglaia - resp. Aglae, Aglaë, Aglája - se jmenovala krásná maďarská šlechtična, kterou si v roce 1865 přivedl na zámek Dobříš Jeroným Mansfeld (1842-1881). Oženil se s ní 29.4.1865 v Praze. Aglaia Festetics de Tolna se narodila 2.2.1840 v Tolně (Maďarsko) a zemřela 1.6.1897 ve Vídni. Hrabě Mansfeld pojmenoval po své ženě návrší nad Bekovkou a zřídil zde anglický park, do kterého nechal vysadit mj. douglasku a vejmutovku.
Jeroným se narodil 20.6.1842 v Przemyslu a zemřel mlád ještě za života svého otce Josefa I. Proto měl "pouze" titul "hrabě z Mansfeldu" a nikoliv "kníže Colloredo-Mannsfeld". Přestože zemřel již v 39 letech, dosáhl velmi vysokého postavení. Roku 1859 vstoupil do vojska, ale po studijní cestě do Francie, Anglie a Španělska armádu v hodnosti rotmistra opustil. Po svatbě s hraběnkou Aglae Festetics de Tolna se usadil v Dobříši, kde se stal natolik oblíbeným, že byl zvolen jejím starostou. Funkci osobně vykonával do doby, než mu byly svěřeny vyšší funkce. Nejprve se stal presidentem české zemědělské rady a roku 1875 byl poprvé jmenován ministrem orby. Opakovaně se jím stal i v únoru 1879, ale ještě téhož roku podal demisi. Navíc byl od roku 1876 poslancem říšské rady. Jeroným zemřel náhle 29.7.1881, při pobytu v lázních Blankenberghe v Belgii. Budoucím dědicem svěřenství a knížecího titulu se tak náhle stal Jeronýmův nejstarší syn Josef.
Už před 150 lety byl na panství v Dobříši vysazen jelenec běloocasý (viržinský) Odocoileus virgianianus (Zimmermann, 1780), dovezený ze Severní Ameriky. Na Dobříšsku žije jelenec dodnes ve volné přírodě, ale v roce 1980 byla speciálně pro jeho chov zřízena na úbočí Aglaie stejnojmenná obora. Dnes se ale v oboře chová i daněk a jelen evropský.
V blízkosti myslivny Obora se nachází oválný val o průměru cca 90 m, obklopený vodním příkopem. Val je 12-21 m široký a příkop má šířku 5-13 m, výšku 2-3 m. Na ploše uvnitř valů byly v sondě z roku 1893 nalezeny dubové trámy (později rozřezané na palivové dříví), svědčící o dřevěné tvrzi, ale systematický archeologický průzkum zde dosud nebyl proveden. Podle nálezů denárů z období Boleslava I. archeologové toto slovanské hradiště řadí do doby prvních Přemyslovců a bylo zřejmě strážním místem na Zlaté stezce. Místo bývá označováno "Dvorce" nebo "Na Valech".

Mezi valem a příjezdovou cestou je výběh, kde chovají australské pštrosy emu:
Po svém africkém příbuzném pštrosu dvouprstém je emu druhý největší pták na světě, dorůstající výšky až sto padesáti centimetrů a hmotnosti padesáti kilogramů. Stejně jako jeho příbuzní z nadřádu Běžců (Ratitae), nelétá, zato dobře běhá. Je tmavohnědý, s černou hlavou, kuřata jsou pruhovaná, černobílá. Stará se o ně samec, samice nesedí ani na vejcích. Stejně jako klokani, žijí emuové na rovinách, vyhýbají se poušti a lesům.

[Na začátek stránky]