Hluboš
 Kostel Nejsvětější Trojice
Na slepencovém suku stojí zdaleka viditelný pseudorománský kostel Nejsvětější Trojice. Od kostela se nabízí nevšední rozhled směrem k Příbrami.
Historie
Pohled na zámek kolem roku 1800
Ves Hluboš je poprvé doložena r. 1355, kdy tu pičínský farář měl nějaký majetek. Počátkem 15. století zde sídlil vladyka Zbraslav z Hluboše, který zemřel před r. 1415, pak jeho syn Oldřich z Drasovic, jenž zemřel po r. 1436 (za něho porazil r. 1422 v bitvě u Hluboše katolík Hanuš z Kolovrat Příbramské husity v čele s Janem Zmrzlíkem), dále Oldřichův syn Jan z Hluboše a kolem r. 1455 Václav z Koněprus.
Zdejší tvrz se však výslovně uvádí teprve r. 1502 jako majetek Jana ze Svárová, jehož syn pak r. 1533 postoupil statek Petrovi
Vamberskému z Rohatců. Petrovi potomci Adam, Petr, Hynek a Šťastný prodali Hluboš r. 1575 Bedřichovi Hořčici z Prostého, toho však již r. 1579 vystřídal Václav Šturm z Hyršfeldu a r. 1580 Albert Vídenský z Vtelna. Albertovu synu Karlovi byl pro účast na českém stavovském povstání z l. 1618—1620 statek r. 1623 zabaven a prodán za 12 000 zlatých rýnských Václavu staršímu Bechyňovi z Lažan.
Tvořila jej tehdy tvrz a ves Hluboš a poplužním dvorem a vsi Drahlín, Bratkovice a Sádek (obě poslední rovněž s poplužními dvory). Tvrz byla tehdy patrová, se středním převýšeným rizalitem. Od Václava Bechyně koupila Hluboš r. 1629 Mandaléna Bechyňová z Olbramovic, provdaná Račínová (+ 1636), po ní ji držel její muž Jan Humprecht z Račína (+1641), pak jejich synové Kryštof František a Jindřich Adam, od r. 1648 jen Kryštof František, který zemřel asi v r. 1673. Jeho synové Adam, Vilém Humprecht a Václav Rudolf si r. 1675 rozdělili statek na tři díly, z nichž jeden obsahoval ves Hluboš se značně sešlou kamennou tvrzí a s dvorem. R. 1705 drželi již zase celý statek společně bratři Václav a František Karel Bechyňové z Lažan a jejich sestry Kateřina a Terezie.
Od r. 1741 byl majitelem Hluboše Jan Antonín Hochberg z Hennersdorfu a jeho dědicové, kteří ve druhé polovině 18. století přestavěli tvrz na zámek. Hochbergové drželi Hluboš do r. 1816 a po nich se zde vystřídali další majitelé: kníže Otto Viktor z Schönberg-Waldenburgu (1826-1835), hrabě Ludvík Pourtales (1835—1872). V r. 1872 koupil panství kníže Oettingen-Wallerstein, jehož potomci zámek upravili a rozšířili do dnešní podoby. V r. 1920 se hlubošský zámek stal dočasně venkovským sídlem prezidenta Československé republiky a v r. 1926 byl prodán do soukromých rukou.
Od roku 1925 do roku 1950 byl majitelem továrník na motouzy Josef Kolařík. Po roce 1950 sloužil zámek jako kasárna, později jako ubytovna Uranových dolů a naposledy zemědělskému odbornému učilišti jako škola a internát. Po roce 1990 byl majetek v restituci navrácen (zámek a pozemky) potomkům posledního majitele rodu Kolařík.
Dnes je zámek nabízen ke koupi.
Zámek
 Pohled na zámek
Původně středověká tvrz, kterou Jan Antonín Hochberg z Hennersdorfu a jeho dědicové ve druhé polovině 18. století přestavěli na zámek. V r. 1872 koupil panství kníže Oettingen-Wallerstein, jehož potomci zámek upravili a rozšířili do dnešní podoby.
Hlubošský zámek je pozdně barokní zámek s pseudorenesanční přestavbou. Je to jednopatrová a dvoupatrová pozdně barokní budova, stojící v mírném svahu, obklopená anglickým parkem s příjezdovou branou a domem správce. Fasáda je členěna částečnou bosáží, pilastry a okenními štíty. Z jižní strany je schodiště s kovanou mříží, k severu zasklená arkádová galérie a balkón se žulovým portálem, k východu křídlo bývalé zimní zahrady, zakončené bývalou kaplí sv. Kříže s kryptou. Ve středním traktu je velký sál se dvěma pozdně barokními krby. Zřejmě ještě z původní tvrze jsou pod západním křídlem dochovány rozsáhlé válené zaklenuté sklepy z lámaného kamene.
Zámek je přístupný veřejnosti. Pobyt prezidenta a jeho rodiny na Hlubošiv roce 1920 a historii zámku přibližuje prohlídková trasa, která byla otevřena v roce 2001. Byl zpřístupněn pokoj paní Charlotty Masarykové, prezidentova pracovna a přijímací místnosti: velká jídelna, koncertní sál a lovecký salonek. Tyto stálé expozice byly v roce 2004 rozšířeny o chodby a část interiérů. Byl otevřen hostinský pokoj a apartmá posledního majitele zámku před znárodněním v roce 1948 - továrníka Josefa Kolaříka, které sestává z malé jídelny, společenského salonku, ložnice a šicího pokojíčku s výstavou módy 30. let 20. století. V chodbě spojující Masarykovu pracovnu a hostinský pokoj je instalována nová velká výstava o zámeckém parku, který byl na přelomu 18. a 19. století nejstarší zámeckou botanickou zahradou v Čechách. (V parku samotném jsou u nejzajímavějších stromů umístěny cedulky s jejich jménem, původem a stářím.)
Na tuto expozici o zámeckém parku navazuje v chodbě podél velkého sálu výstava nazvaná „Turistické cíle Příbramska“, kterou zapůjčilo Hornické muzeum v Příbrami. Již dříve otevřený lovecký salonek je doplněn o menší expozici o historii hlubošské myslivosti. Poslední novinkou je kopie kaple ze 14. století s výstavou erbů českých šlechtických rodů. V zámecké galerii jsou pravidelně pořádány výstavy a je zde kavárna s videoprojekcí o pobytu TGM na Hluboši. Stálé expozice umístěné v zámku jsou vhodným doplněním učiva pro žáky základních škol a pro studenty. Velký sál zámku je pro svojí vynikající akustiku vyhledávaným nahrávacím studiem a pořádají se zde koncerty, divadelní představení , konference a soustředění různých zájmových skupin. Dále je možno prostory zámku a parku využívat pro svatební obřady i hostiny, rauty, galavečeře, zahradní slavnosti apod.
Kostel Nejsvětější Trojice
 Pohled na kostel
Původně barokní, přestavěný novorománsky. Z barokního kostela zbyla jen dolní část věže.
Na hlubošském hřbitově odpočívá doc. ing. arch. Dr. tech. Karel Hanuš. Narodil se 22.1.1900 v Sedlci. Studoval na příbramském gymnáziu a potom techniku v Praze. Jako vysokoškolský pedagog se věnoval zejména užití barev. Známý je též jako hudebník a výtvarník. Je autorem řady akvarelů z okolí Hluboše. Zemřel 20. 6. 1989 v Praze.
|
