Průvodce Okolo Brd: Lochovice: Osobnosti

Augustin Václav Roob [1879 - 1947]


Gustav Roob se narodil 29.1.1879 v Lochovicích a zemřel 11.9.1947 v Karlových Varech (utonul v Ohři).
Na housle a klavír se učil od dětství v soukromé hudební škole v Praze na Smíchově, kde rodina žila po smrti otce. Studoval na pražské konzervatoři hru na violoncello a skladbu u Antonína Dvořáka. Sloužil u vojenské hudby jako kapelník, později byl členem České filharmonie a orchestru pražského německého divadla.
Od 20. let se věnoval výhradně kompozici a hudební upravovatelské činnosti. Napsal velké množství různých hudebních děl (klavírní sklady, symfonie, kantáty, opery, operety, pantomimy ad.), mnohé zůstaly v rukopisu.
Zájem o loutkové divadlo projevil spoluprací s Loutkovou uměleckou scénou v Praze. Pro inscenaci hry Z. Schmoranze Začarovaný les (1918), kterou nastudovala Liběna Odstrčilová, zkomponoval půvabný sólový part pro violoncello, jenž přispěl k poetickému vyznění této alegorické pohádky.
Své bohaté divadelní a hudební zkušenosti využil i ve spolupráci s dalším pražským amatérským souborem, Loutkovým divadlem Sokola Pražského, s ním spolupracoval od 30. let. Napsal hudbu pro melodram K. Barocha: Tyrš a scénickou hudbu pro uvedení Goethova Fausta (1932).

Z díla:
Klavír: Zvuky melancholie op. 25 (2 ses., Barvitius 1917), Poetické nálady op. 27 (t.). Humoreska (z opery Čertova mlýnice, t. 1918], V zlatých strunách (Chadím 1919], Notturna I. a II. (P 1921, Besední pořady). Miniatury op. 74 (Kotrba 1923), 4 poetické nálady op. 212, hudby k sokolským cvičením a pochody (Besední pořady 1920, 1921 a 1925); něco též v příloze Zlaté Prahy XV-11 a XXIII 9.
Komorní: 6 morceaux caract. op. 3 [3 seš., P 1909, Wetzler), Česká humoreska (P 1923, Barvitius) aj. pro h. a klavír, Notturno op. 21 pro h., violonc. a harfu, smyčc. kvartety [4 „fantastické", „pathetický") aj. soubory.
Orchestrální: symfonická báseň Svatební košile (CF 1906, rev. 31. X. 1909], Tajemná hrana op. 38 (podle básně Wenzigovy, ČF 1911], neprovedená. Bitva u Lipan op. 290 (1928), Mír op. 290 (tak!, 1928); symfonie fis moll a g moll, Rumunská suita op. 30 (prov. P 1905). 4 dramatické ouvertury, tance aj.
Písně: Romantické sny op. 47 (7 písní v tónu baladickém, K. H. Mácha, 2 sešity), Dvě písně op. 48 (J. B. Shelley), Štěstí (Q. M. Vyskočil, Zlatá Praha XIX 6/7), Na ztlumených strunách op. 63 (3 písně, Lešehrad, Barvitius 1923), Dědovy písně op. 129 aj.
Sbory: 5 mužských (Praha 1912 Hlahol 130/34], rukopisné kantáty (mj. Ruská, R. Medek), melodramy.
Pantomimy [neprovedeny): Paní Modrovouska op. 58 (1910, scénář Q. M. Vyskočil, 3 obr. s předehrou), Frýdštejn op. 66 (1917, 4 obr.), Z mé duše op. 79 (1918, svéživotopisné, 4 obr.), Bílý páv op. 260 (1926, Q. M. Vyskočil], Upír, Dítě.
Opery (zpěvohry): Krista (1909 až 1910, B. Ludvík, 3 jednoaktovky s proměnou), Skaláci, op. 46 (1909, lyrické drama o 1 jednání, B. Ludvík, prov. Plzeň 29. XI. 1929), Srdce Pikangovo op. 51 (1909, Jul. Zeyer, čínská pohádka o 1 jedn., Vinohradské divadlo 14. VIII. 1918; poznámka v partituře: 28.779 not; skladatelův klavírní výtah z partitury vydaný u Barvitia), Host op. 54 (1910/11, rev. 1926, lyricko-fantastická opera, Q. M. Vyskočil), Ovčákova kletba op. 76 (1918, pohádkově lyrická opera o 3 jednáních s proměnou; poznámka v partituře: 68.357 not), Mrtvý vítěz op. 81 (1919, pohádka o 1 dějství, M. Richardi), Ve tmách života op. 94 (1921, 3 dramatické etudy, Arnošt Czech z Czechenherzů], Babiččina Viktorka op. 97 (Fr. Heran, 5 jednání), Duše zvonů (1924, velikonoční zázrak o 3 obrazech, Q. M. Vyskočil, provedeno P III. 1924, klavírní výtah Praha 1924, Švejda), O vůdcovství op. 214 (1924, 5 obr., Q. M. Vyskočil); vedle toho ještě několik oper, též operet, některé nedokončených. Několik prací bylo odměněno Českou akademií věd a umění, též městem Praha.


[Na začátek stránky]