Průvodce Okolo Brd: Malá Chuchle

 

Malá Chuchle




První zmínka je roku 1132. Tehdy se totiž v místě dnešní Malé Chuchle stala událost, doložená letopisem kanovníka vyšehradského:

"Roku od narození Páně 1132 dne 14. ledna ukázala se na severním nebi rozličná rudá znamení. Dne 19. ledna dlel pan biskup Menhart ve vsi Chuchli a jednoho dne za soumraku stal se div neslýchaný a velmi hrozný. Když totiž, zmožen jsa již dřímotou, vstoupil na lože a jeho sluhové stáli u něho, najednou zazněl jim v sluch strašný hřmot, jako by vycházel z jeskyně a blížil se k jeho domu. Sluhové, tím postrašeni, utekli a pána samotného tam nechali. On, nevěda si rady, seskočil s lůžka a jako u vidění se přitiskl ke zdi u komína. A hle! Úžasně veliký kus skály, valící se s hory, porazil dvě zdi i lože biskupovo a tam se zastavil. Tak vyvázl biskup bez úrazu. Amen".

Na přelomu 18. a 19. století tu vznikly na prameni P.Marie proslulé lázně (známé také pod jmény Mariánský pramen, Theodorovy či "ženské" lázně). Dr. Jan Antonín Josef Scrínci (od 1761 rektor Karlovy univerzity) r. 1760 totiž označil vodu z chuchelského pramene za vyjímečně léčivou a dr. Fuchs zde nechal vystavět lázeňskou budovu.
V polovině 18. stol. byli majiteli lázeňského objektu cisterciáni Zbraslavského kláštera. O zvelebení lázní se nejvíce zasloužil převor Theodor Schönfeld, proto jsou tyto malé lázně nazývány též Theodorovy. Věhlas pramene se šířil a dokonce se říká, že si tuto "zázračnou" vodu nechávala dovážet i Marie Terezie. Později byla však léčivost této vody zpochybněna.
Už v roce 1760 byl léčivý pramen v lese zachycen a nad ním vystavěna kaplička P. Marie. Je to stavba z lomového kamene, zapuštěná do svahu v podobě grotty (umělé jeskyně) nepravidelného ukončení, se vstupním otvorem uzavřeným železnými vraty s mříží. Uvnitř oltářní mensa s pískovcovým polychromovaným medailónkem Panny Marie s nečitelným letopočtem.
Mariánský pramen má vydatnost 3,3 až 6,5 l.s-1, a až do roku 1984 zásoboval Malou Chuchli pitnou vodou.
Voda, prýštící z vápencových skal, má v sobě rozpuštěno značné množství uhličitanu vápenatého a proto po vývěru vytváří vysrážením CaCO3 soustavu pěnovcových (travertinových) kaskádek. V okolí se kdysi tento pěnovec těžil jako stavební kámen.

K pramenu se váže tato událost. Zde se zaslíbili právník Jan Rettig a Magdalena Dobromila Artmannová (1785–1845), autorka známé kuchařky. Tuto studánku ji Rettig namaloval a k obrázku připsal: "Má přítelkyně! Stane-li se někdy a Tvá vůle nebo mé neštěstí mi Tě odejme, pak si vzpomeň na sladkou hodinku u studánky!"

Potok - zvaný též "Čertova strouha" - teče na dně údolíčka, založeného na poruše, táhnoucí se od západu k východu. Patří k nejmladším zlomům v Barrandienu, neboť porušuje i příčné dislokace. Porucha vznikla asi po hercynském vrásnění.

Díváme-li se proti proudu potoka, pak po pravé straně máme diabasové skály, naproti pak ordovické křemence. V dolní části je travertinový nános, na kterém stojí vlastní lázně.

Areál lázní tvoří několik domů:

Dům čp. 4. je klasicistní stavba z roku 1879. Pavlač, nesená oblouky na pilířích.

Prvním lázeňským objektem byla bývalá myslivna čp. 43, ležící při ulici V lázních. Jde o klasicistní objekt a nápisem "VILA MARIA" na východní fasádě. Jméno dostal podle manželky "přídodozpytce a badatele ve vědách přírodních" Dr. Lva Uherka (1866-1890), která byla německy píšící spisovatelkou pod pseudonymem Marie Ossip (+1910). Oba jsou pohřbeni na hřbitově u kostela sv. Jana Nepomuckého nad vsí. V domě koncem 19. století často pobýval na letním bytě básník Jaroslav Vrchlický s rodinou, který zde přijímal návštěvy tehdejších českých intelektuálů. Údajně zde napsal svou "Legendu chuchelskou", věnovanou oné chuchelské události se zříceným kamenem.

Naproti němu je bývalý lázeňský hostinec čp. 42. Dnes komplex tří staveb z přelomu 18. a 19. stol., několikrát upravován. Nejstarší je objekt s fasádou do náměstíčka (ulice V Lázních), za ním bývalá restaurace z poloviny minulého století a konečně bývalá herna (s prosklenou střechou). Dnes patří Pedagogické fakultě České zemědělské univerzity.

Postupem času přibyly další objekty, klasicistní dům čp. 44 z roku 1840, pod nímž ve štole protéká voda z pramene

a nejstarší objekt souboru pozdně barokní dům čp. 45 se soškou P.Marie v průčelí, který se sousedním domem tvoří urbanisticky zajímavý celek. Pod domem a pod ulicí V lázních jsou částečně klenuté, částečně ve skále vylámané sklepy.

Skupina lázeňských domů je doplněna kostelem Narození (Jména) P.Marie ranně gotického či ještě románského původu, který byl v roce 1774 pozdně barokně přestavěn a vysvěcen. Má obdélnou loď a čtvercový presbytář. V průčelí má volutové štíty a na střeše kovovou věžičku. Zařízení kostela je též pozdně barokní. Na hlavním oltáři obraz Narození P. Marie.

Historie:

Podle Profouse původně "Chuchel" - dvůr Chuchlův, dnes jméno přešlo do ženského rodu. Lidová etymologie však název obce odvozuje mimo jiné od mnišských "kukel" (další výklady viz Velká Chuchle).

Většinu své historie sdílela Malá Chuchle s ostatními obcemi, patřícími ke klášteru Zbraslavskému. V první polovině 13. století patřila Malá i Velká Chuchle pražskému arcibiskupství, od nějž směnou Chuchle získal Přemysl Otakar II. Roku 1292 však Václav II. věnoval Chuchle zbraslavskému klášteru, kterému (mimo krátký čas za císaře Zikmunda) patřily až do zrušení kláštera.
Za připomenutí také stojí, že v reakci na odpor Němců ke způsobu rozdělení pražské univerzity, došlo v malochuchelské restauraci 28. června 1881 k incidentu, při kterém od českých stolů začaly létat sklenice na Němce a kde si "Chuchelská řež" vyžádala několik raněných z řad německých studentů.
V roce 1922 byla Malá Chuchle připojena k hlavnímu městu.
Les za obcí je tzv. Chuchelský háj, dnes přírodní rezervace.


Chemická analýza lázeňské vody v Malé Chuchli z roku 1836

 gran/10 Pfd mg/liontmg/lmval
K2SO41,74318,98K+8,510,22
Na2SO41,12812,29Na+3,980,17
MgSO42,69629,36NH4+10,640,59
(NH4)SO40,7668,34Mg+219,31,59
NH4Cl1,28614,01Ca+293,274,68
NH4NO31,46615,97Sr+22,390,05
CaCO321,3231,99Fe+36,310,22
SrCO30,0374,03Al+30,430,05
MgCO34,25846,38Cl-9,30,26
(FeCO3)0,1213,07NO3 -212,380,2
stopy Mn  SO4 -248,281,01
(Al203)0,0750,82(H)CO3 -180,62,96
(Ca3(PO4)2)0,1121,22PO4-30,750,01
SiO22,31225,18Celkem396,1411,73
zbytek0,2492,71
celkem37,548408,96


Použitá literatura: Smíchovsko a Zbraslavsko, Praha 1898


[Na začátek stránky]