Sanatorium na Pleši bylo postaveno aktivitou Českého pomocného zemského spolku pro nemocné s plicními chorobami jako první svého druhu v království Českém. Lékařský spolek za předsednictví dvorního rady profesora Emericha Maixnera shromažďoval finanční prostředky na výstavbu sanatoria odbornou činností, občanskými sbírkami, loteriemi, bazary a bály. Dodnes je v ústavu zachována původní pokladnička z občanských sbírek. Pozemek o celkové rozloze 160 ha na jižním svahu lesnatého vrchu Pleše (490m n.m.), věnovali k výstavbě sanatoria knížecí manželé Colloredo-Mansfeldovi. Slavnostní položení základního kamene k sanatoriu na Pleši bylo 6. prosince 1908.
Stavba byla započata v roce 1912, sanatorium bylo projektováno a jeho stavba byla řízena Rudolfem Kříženeckým, profesorem Vysokého učení technického v Praze, za součinnosti c.k. stavebního rady Ferdinanda Havlíčka a vrchního inženýra zemského výboru docenta Karla Vaňoučka. Ten vypracoval plány instalačních zařízení - kanalizace, centrálního topení, elektrického osvětlení. V roce 1913 byly budovy zastřešeny, v roce 1915 provedeny vnitřní úpravy.
2.února 1916 bylo sanatorium slavnostně otevřeno u příležitosti šedesátiletého panování císaře jako Jubilejní sanatorium na oslavu Jeho Výsosti císaře a krále Františka Josefa I. a současně u příležitosti desetiletého trvání Spolku lékařů. V tento významný den byl vypraven z Prahy zvláštní vlak se členy Spolku a četnými hosty, byly vydány pamětní pohlednice a známky, slavnost byla široce prezentována tiskem.
Prvními nemocnými na Pleši byli vojáci. Prvním ředitelem sanatoria byl doc. MUDr. Rudolf Eiselt. V sanatoriu sloužil řád Šedých sester. Nemocní byli dopravováni od mníšecké dráhy kočáry. Následně byly otevřeny 2 budovy tzv. pavilonů s 80 lůžky s možností přestěhovat postele na terasu [foto z r. 1936].
Od 20. let působil v sanatoriu jako ředitel doc. MUDr. Svatopluk Basař, lékař evropských parametrů. Hrudní chirurgii tu řadu let vedl na špičkové úrovni doc. MUDr. Josef Kropáček.
V současné době jsou v ústavu oddělení lůžkové péče oborů: klinická onkologie včetně radioterapie, pneumologie, všeobecná chirurgie se dvěma operačními sály. Jednotka intenzivní péče zajišťuje péči pooperační, náročnější péči onkologickou a všechny akutní stavy. Nově byl zřízen rehabilitační trakt s vodoléčbou. Ambulantní složka poskytuje péči v oborech : chirurgie, onkologie, pneumologie, interna, gynekologie, urologie, neurologie. Zdravotnické a provozní agendy jsou vedeny výpočetní technikou.
Od roku 1991 je Odborný léčebný ústav onkologie a pneumologie na Pleši samostatným právním subjektem přímo řízeným Ministerstvem zdravotnictví České republiky. Ústav je soběstačnou hospodářsko technickou jednotkou, včetně vlastního zdroje vody, čistící stanice a záložního zdroje energie. Stávající kapacita je 217 lůžek, ústav spolupracuje s celou řadou pražských klinik a se všemi odbornými pracovišti původního Středočeského kraje.

Na stráni Pleše se nachází socha sv. Václava z roku 1938.

Nová Ves pod Pleší
Ve vlastní vsi pod sanatoriem je kaplička z roku 1842, zasvěcená sv. Janu Nepomuckému. Z ostatních staveb zaujme stará roubená chalupa u dolejšího rybníka. K Nové vsi se vztahuje zajímavá pověst¹⁾:

Kdysi se tu totiž zjevoval zlatý kůň, pasoucí se na louce. Místní obyvatelé na něj jednou uspořádali hon. Kůň ustupoval až k hoře Plešivci, v níž zmizel. Začali zde kopat a objevili sluj se zlatým koněm. Zvíře se vetřelců polekalo a schovalo hlavu s přední polovinou těla do jakéhosi otvoru. Muži opojení úspěchem uchopili koně za ocas a vší silou táhli. Kůň však vyhodil zadníma nohama, zablesklo se, celá skála se zřítila a všechny pohřbila. Od té doby se kůň neukázal, jen zlato prý v Plešivci zůstalo.

Kdysi se tu na zlato skutečně dolovalo, o čemž svědčí dodnes zachovalý vstup do štoly.