Historie císařské silnice
Nejkratším spojením Prahy s důležitým bavorským městem Pasovem, s nímž měly České země již odedávna obchodní i kulturní styky, byla silnice Pasovská, zvaná i Zbraslavská a později Dobříšsko-Vimperská (č. 8), běžící z Prahy od Vyskočilky za Zlíchovem přes Chuchli a Zbraslav, Berounskem přes Mníšek a Dobříš k Milínu a odtud Prácheňským krajem přes Čimelice, Drhovli, Strakonice, Volyni, Vimperk a Kunžvart do Bavor k Pasovu. Silnice, která byla již v patentu z r. 1756 uvedena mezi povinnými silnicemi, byla pojata do stavebního programu teprve počátkem 19. století a v letech 1805 - 1814 byl již hotov její nejbližší úsek u Prahy od Vyskočilky přes Chuchli ke Zbraslavi, kde byl r. 1817 vystavěn také průjezd obcí. Přibližně v téže době bylo započato také se stavbou některých dalších úseků. Trať v Berounsku až k Milínu byla v celku vybudována v letech 1805-1830. Již v letech 1811 až 1818 došlo tu k výstavbě úseku od Mníšku k Řitce, v letech 1816 -1818 byl uměle přestavěn další úsek od Dobříše k Milínu, v jediném roce 1818 byl dokončen úsek Báně-Jílovistě, v l. 1821-1826 vznikl úsek u Voznice a průjezdy Mníškem a Dobříší a po vybudování celé trati v Berounsku byla pak v l.1833 - 1835 vystavěna spojka od Pasovské silnice do Příbrami. Poměrně velmi rychle postupovala výstavba silnice také v Prácheňsku, kde se o zdárný výsledek konkurenčního jednání zasloužil zejména obratný
krajský komisař Peche. Ještě r. 1811 byl konkurencí zajištěn úsek od Vimperka k bavorské hranici, rok na to podařilo se získati konkurenční záruky pro výstavbu trati od hranic protivínského panství k Milínu, téhož r. 1812 jednáno o vybudování úseku od Volyně k Vimperku, kde bylo na obtížné a nákladné vylámání skalnaté částí Čkyně-Vimperk povoleno ze silničního fondu přes 12.000 zl., a teprve r. 1827 podařilo se po různých obtížích zajistiti také úsek Zlešice-Čkyně. S vlastní stavbou části Pasovské silnice v Prácheňsku bylo tedy započato r. 1812 a bylo v ní pak rychle pokračováno, při čemž bylo na výstavbu jednoho sáhu počítáno asi 24 zl. Stavba byla dosti nákladná - jen most u Neřešíce vyžádal si nákladu přes 25.000 zl. a stavba ostatních mostů a kanálů stála na 100.000 zl. R. 1816 byly tu jíž hotovy úseky Milín-Nová hospoda, Volyně-Zlešice, Čkyně-Sudslavice, a Vimperk-Horní Vltavice a brzy potom, r. 1819, byla silnice v celku hotova až na některé menší úseky, z nichž zejména skalnatý úsek u Němětic vyžádal si pak značného nákladu. R. 1824 byl dokončen úsek od Kunžvartu k zemské hranici a r. 1833 byla hotova celá silnice až na zcela malý úsek průjezdu městem Volyní. V letech 1828-1829
vystavěl písecký zednický mistr Václav Filous dřevěný most přes Volyňku ve Volyni. Takřka celá dlouhá Pasovská silnice byla vybudována dobrovolnou konkurencí vrchností a poddaných - silniční fond vyplatil na celou nákladnou stavbu jen něco přes 34.000 zl. Na hotové silnici byla pak zřízena mýta v Písku, Protivíne, Volyni, Vimperku, Horní Vltavici a od r. 1816 i ve Strakonicích a Čimelicích.
Rychlostní silnice R4
Výstavba rychlostní silnice R4 byla schválena usnesení vlády Československé socialistické republiky z dne 29. ledna 1987 č. 24, o rozvoji dálniční sítě do roku 1995. Usnesením vlády ze dne 10. listopadu 1993 č. 631 a usnesením vlády ze dne 16. října 1996 č. 528, byla aktualizována.
v provozu je úsek Praha - Skalka o délce 41 km. Je vybudován v kategorii R 22,5. Úsek Skalka - křižovatka I/20 Nová Hospoda je navrhována v kategorii R 22,5 a měří 48 km.
| Celková délka: |
89 km |
| v provozu: |
41 km |
| Ve stavbě: |
0 km |
| v přípravě: |
48 km |
v provozu (Praha-Skalka):
Úsek Lahovice - Dobříš-sever je postaven v kategorii R 24,5 a měří 28 km. Na stavbě je postaveno 7 mimoúrovňových křižovatek a 17
mostů,. z toho 5 mostů přes. Most u Voznice je nejdelší most úseku, měří
254 metrů a překlenul údolí Voznického potoka. Úsek začíná na plánované
mimoúrovňové křižovatce s Pražským okruhem R1 Lahovice, kde navazuje na
Chuchelskou radiálu. Po náspu pokračuje jako západní obchvat Zbraslavi. Na
obchvatu jsou postaveny 2 mimoúrovňové křižovatky, jedna z ulicí Ke Krňovu
a druhá v místě napojení na starou silnici. Odtud vede ve stopě původní
silnice až do Jíloviště, která byla zrekonstruována a rozšířena. Díky
tomuto úseku, kde chybí doprovodná komunikace, začíná silnice pro motorová
vozidla až za MÚk Jíloviště. Až bude postavena doprovodná komunikace, bude
její začátek už na MÚk Lahovice.
Z MÚk Jíloviště pokračuje kolem Klínce
a Lišnic do prostoru jižně od obce Řitka, kde je postavena mimoúrovňová
křižovatka. Dále pokračuje v těsné blízkosti staré silnice. Pokračuje
východně kolem Mníšku p. Brdy, kde je postavena mimoúrovňová křižovatka se
silnicí II/116. Následuje mimoúrovňová křižovatka Kytín. Odtud vede v
koridoru se starou silnicí kolem Voznice, kde je postavena mimoúrovňová
křižovatka, až do prostoru mimoúrovňové křižovatky Dobříš- sever, kde úsek
končil napojením na starou silnici. Výstavba probíhala v 70. letech.
Úsek Dobříš - obchvat je postaven v kategorii R 24,5 a měří 5
km. Na stavbě jsou postaveny 2 mimoúrovňové křižovatky a 6 mostů. Stavba
navazovala v prostoru sjezdu na starou silnici, kde byla vybudována
mimoúrovňová křižovatka. Po náspu pokračuje směrem k Staré Huti, kde
mostem překonává železniční trať Praha- Dobříš a silnici II/114. Prochází
kolem Staré Huti po hrází rybníku. Lesním komplexem v zářezu pokračuje k
hotovému úseku Dobříš-jih - Dlouhá Lhota, kde končí na mimoúrovňové
křižovatce se starou silnicí. Výstavba probíhala na začátku 80.
letech.
Úsek Dobříš-jih - Dlouhá Lhota je postaven v kategorii R 24,5 a
měří 5 km. Na trase je postaveno 5 mostů. Stavba začínala v prostoru
dnešní MÚk Dobříš-jih, kde plynule navazovala na starou silnici. Pokračuje
dál otevřenou krajinou kolem Lhotky a Obořiště. Stavba končila sjezdem na
starou silnici za Dlouhou Lhotou. Výstavba probíhala v 70. letech.
Úsek Dolní Lhota - Skalka je postaven v kategorii R 24,5 a měří
3 km. Na stavbě je postavena 1 mimoúrovňová křižovatka. Stavba plynule
navazuje na předchozí úsek Dobříš-jih - Dlouhá Lhota v prostoru jižně od
Dlouhé Lhoty. Kolem letiště a následně v zářezu pokračuje k mimoúrovňové
křižovatce Skalka se silnicí I/18, kde rychlostní silnice končí. Výstavba
probíhala na konci 80. letech.
|
Připravované stavby (Skalka-Nová Hospoda):
Další stavba R4 se připravuje na rok 2005 hned na dvou úsecích. První je 4,8km dlouhý úsek Příbram-Skalka (kde dnes R4 končí) k silnici II/118. v současné době se obnovuje příprava stavby žádostí o vydání nového územního rozhodnutí. Dokončení přípravy je reálné nejdříve v roce 2005, zahájení stavby koncem roku 2005 (spíše 2006) a její cena bude přibližně 700 milionů korun.
Druhý úsek je Nová Hospoda - křižovatka s I/20, který se bude též realizovat od roku 2005. Zbylé úseky, tedy mezi silnicemi II/118 a I/20 (Příbram - Nová Hospoda) by se měly začít stavět v letech 2006 až 2008.
Stavba Skalka - křižovatka II/118 je projektována v kategorii R
22,5 a měří 4,8 km. Na stavbu byla zpracována v lednu 1994 zpracována
dokumentace EIA. v říjnu 1996 bylo vydáno uzemní rozhodnutí, dokumentace
pro stavební povolení byla hotova v lednu 1998. Stavební povolení je v
řízení. Stavba navazuje v prostoru za MÚk Skalka. Odtud pokračuje trasa
silnice západním obchvatem Dubence. Poté se trasa vrací na původní silnici
I/4, která bude zrekonstruována a rozšířena. Náklady na výstavbu jsou
plánovány na 570 milionů Kč. Pro tento rok je vyčleněna částka 150 milionů
Kč. Realizace je plánována v období 2004 až 2006.
Stavba Křiž. II/118 - Milín- zkapacitnění je projektována v
kategorii R 22,5 a měří 6,0 km. Jedná se rekonstrukci stávající
silnice a výstavbu nové poloviny vozovky. Náklady na výstavbu jsou
plánovány na 600 milionů Kč. Realizace je plánována v období 2007 až
2010.
Stavba Milín - hranice okresu (Lety) je projektována v kategorii
R 22,5 a měří 10,8 km. Byla zpracována dokumentace EIA. Náklady na
výstavbu jsou plánovány na 1,3 miliardy Kč. Realizace je plánována v
období 2005 až 2010.
Stavba hranice okresu (Lety) - Čimelice je projektována v
kategorii R 22,5 a měří 7,2 km. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 960
milionů Kč. Realizace je plánována v období 2006 až 2009.
Stavba Čimelice - Mirotice je projektována v kategorii R 22,5 a
měří 2,0 km. Dokumentace EIA byla zpracována v květnu 1998. v lednu 2000
bylo vydáno stanovisko MŽP. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 400
milionů Kč. Realizace je plánována v období 2006 až 2009.
Stavba Mirotice rozšíření je projektována v kategorii R 22,5 a
měří 5,1 km. Náklady na výstavbu jsou plánovány na 485 milionů Kč.
Realizace je plánována v období 2007 až 2009.
Stavba Mirotice - Třebkov (N.Hospoda) je projektována v
kategorii R 22,5 a měří 6,0 km. Byla zpracována dokumentace EIA v červnu
1997. Stanovisko MŽP bylo vydáno březnu 1998. Pragoprojekt zpracoval
dokumentaci pro územní rozhodnutí. v lednu 2003 byla dokončena
dokumentace pro stavební povolení. Náklady na výstavbu jsou plánovány
na 800 milionů Kč. Realizace je plánována v období 2004 až 2006.
Stavba Třebkov (N.Hospoda) - křiž. I/20 je projektována v
kategorii R 22,5 a měří 8,1 km. Byla zpracována dokumentace EIA v červnu
1997. Stanovisko MŽP bylo vydáno v březnu 1998. Byla zpracována
dokumentace pro územní rozhodnutí a dokumentace stavební pro stavební
povolení. Do konce roku bude zpracována dokumentace pro zadání stavby.
Náklady na výstavbu jsou plánovány na 630 milionů Kč. Pro tento rok bylo
vyčleněno na stavbu 20 milionů. Realizace je plánována v období 2004
až 2006.
|
