Průvodce Okolo Brd: Rožmitál pod Třemšínem: Benešovi

 

PhDr Karel Josef Beneš (1896-1969) a Ervína Brokešová - Benešová (1900-1987)




Manželé Benešovi

Karel Josef Beneš, prozaik se narodil 21.2.1896 v Praze a zemřel 27.3.1969 v Rožmitálu pod Třemšínem (okr. Příbram).
Pocházel z lékařské rodiny. Po absolvování Masarakova klasického gymnázia v Praze (1915) musel odejít na frontu, kde byl těžce raněn a jako invalida propuštěn do civilu.
Potom studoval přírodní vědy, filozofii, dějiny hudby (chodil na přednášky Zdeňka Nejedlého) a také na lékařské fakultě. Doktorát z filozofie 1921 získal za práci "Příspěvky k ovogenesi některých Amphibií" (Amphibia=obojživelníci).
V letech 1921-1938 pracoval v Univerzitní a jako ředitel ve Státní pedagogické knihovně J.A.Komenského v Praze. V letech 1934-1937 externě řídil vydavatelskou činnost nakladatelství Družstevní práce a Evropského literárního kruhu.
Od dubna 1939 byl činný v domácím odboji (jeden z představitelů odbojové organizace Petiční výbor Věrni zůstaneme). V prosinci 1941 bal zatčen a odsouzen na 7 let káznice. Prošel věznice Pankrác, Terezín, Gollnow, Ebrach a Stranbing. Těsně před osvobozením prodělal pochod smrti.
Po válce byl 1945-50 byl přednostou odboru kulturní výstavby Stát. úřadu plánovacího a také působil ve filmové dramaturgii. Od 1946 člen Československé akademie věd a umění.
Od roku 1950 žil trvale V Rožmitálu pod Třemšínem a věnoval se poze literární práci.

Z díla:

Pro Ervina Schulhoffa napsal na starý mexický motiv libreto k baletu Ogelala (1927) a
libreto k opeře Plameny (premiéra Brno 1932)

Pro svou prozaickou tvorbu vyhledával výjimečné životní situace.

Děvče s květinami, 1921
Dobrý člověk, 1925
Kov hovoří 1926
Nesmrtelní se setkávají, 1928
Ozáření lidé, 1929
Uloupený život, 1935 (zfilmován v Anglii, v USA a v Mexiku)
Vítězný oblouk, 1937
Kouzelný dům, 1939 (zfilmován v Čechách 1940, děj je umístěn do obce Žerůvky a zde byl také natočen)
Červená pečeť, 1940
Poezie za mřížemi, 1946
Pohádka o zakleté písni, 1946
Rudá v černé, 1947
Ohnivé písmo, 1950
A přece se dočkal, 1952 Rodný hlas, 1953
Mezi dvěma břehy, 1954
Past, 1955
Setba, 1955
Studentský hrdina, 1956
Dračí setba, 1957
Hra o život, 1958
Setkání v Karlových Varech, 1959
Útok, 1963
Cesta do neznáma, 1973 (posmrtně)


 

Ervína Brokešová, česká houslistka, se narodila 27. 1. 1900 v Praze a zemřela 19.10.1987 v Příbrami. Provdala se za spisovatele K. J. Beneše.
Žačka prof. Štěpána Suchého, Otakara Ševčíka, absolvovala mistrovskou školu pražské konservatoře (1919/20), zdokonalila se v komorní hře u K. Hoffmanna.
Na KU poslouchala přednášky Zdeňka Nejedlého. Za více než čtvrt století uskutečnila četné koncerty doma i v zahraničí (Rakousko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko, Itálie, Německo, Jugoslávie). Za okupace pracovala ilegálně (pod krycím ménem Foška) a své osudy vypsala v deníkové knize Ty a já (1947, Český kompas), kde vylíčila zvláště svou situací po zatčení (1941) svého muže až do jeho zachránění a příjezdu z koncentračního tábora v Ebrachu v roce 1945. Ke stejnému tématu se vrací vzpomínkovou knihou Žila jsem nadějí (SNK 1972 - II, vyd.). V časopisu Eva (1934) otiskla vzpomínky na prof. Otakara Ševčíka. Některé skladby nahrála na desky Odeon. V repertoáru klasikové Mozart, Beethoven, Smetana, Dvořák, z novějších Foerster a Axman. Za okupace musela přestat hrát.
Její hra se vyznačovala inteligencí, širokým tónem, vytříbenou technikou a uměleckým temperamentem.
------------------------------
Literatura:
Kol.: Československý hudební slovník, Praha 1963.
Bránský, J.: Hudební slovník okresu Blansko, Boskovice 1984.

 

 

 


Oba jsou pohřbeni na novém rožmitálském hřbitově. Na hrobě je socha Ervíny Brokešové s houslemi. Kniha symbolizuje literární činnost houslistky. Na domě manželů Benešových v Klikově ulici je umístěna pamětní deska.

[Na začátek stránky]