|
Rozhledna
Rozhledna na Studeném vrchu |
V západní části Hřebenů, mezi Dobříší a Hostomicemi, se nachází Studený vrch, který dosahuje výšky 660 metrů. V rámci výstavby měřičských bodů zde byla postavena kamenná sedmiboká věž, vysoká 17,5 metrů. Patří do skupiny geodetických věží, stavěných 1936-1942 (Pecný, Ládví, Melechov, Sadská, Sněžka, Hadí vrch, Vysoká, Mezi Vraty a Svidník) a místními obyvateli často označovanými za střed Evropy.
S vývojem techniky měření ztratily tyto věže svůj původní význam a postupně chátrají. Věž na Studeném vrchu měla to štěstí, že se ji ujali nadšenci, kteří ji upravili pro turistické účely.
Kdyby nebylo okolního lesa, který dnes už silně omezuje výhled, bylo by z věže za dobrého počasí možné dohlédnout až k pohraničním horám. Lze jen doufat, že se tento problém nějak vyřeší a věž bude mimořádnou brdskou atrakcí.
Věž má polozapuštěný suterén, kde jsou stabilizační body. V přízemí je skvěle zásobené občerstvení s ochotnými informátory a pak 6 příkrých dřevěných schodišť (či spíše žebříků) s celkem 81schody na terasu.
Odtud je možné za dobré viditelnosti zahlédnout Milešovku, Klínovec, Říp, Bezdězy či chladící věže Temelína.
Také okolí je upravené se zastřešenými lavičkami pro odpočinek. Z parkoviště u silnice mezi Dobříšem a Hostomicemi k rozhledně vede dobře značená a pohodlná cesta, roubená vysázenými kaštany.
|
Na různých místech v okolí věže se pak můžete dočíst místní legendu o uhlíři, jeho nezdárném synu a duchu brdských lesů Fabiánovi. Údajně tatík pilně pálil dřevěné uhlí, zatím co syn pytlačil v okolních lesích a zabíjel zvěř ne pro potřebu, ale pro zábavu. To se nelíbilo Fabiánovi, který tak dlouho zhášel uhlíři milíře, až tento odsud i se synem odešel.
Na východ od věže je zákop pro těžké zbraně, nikoliv hradiště. Aspoň to tvrdí místní znalci.
|
