Okolo Brd: Trnová: Škroup

Kde domov můj?

Lidová slavnost "Fidlovačka"

Ale protože jsem z Rychnova přidám poznámku, že role Lidunky při premiéře Fidlovačky se zhostila nezapomenutelným způsobem Jindřiška Rettigová, v cizině známá jako Henriette Rettich, dcera Magdaleny Dobromily Rettigové a Jana Aloise Sudiprava Rettiga, rodáka z nedalekých Kvasin. Josef Ladislav Turnovský, životopisec J.K.Tyla uvedl, že "Jednoho dne zastihl Tyl skladatele velmi sklíčeného a znaveného. S hlavou skloněnou seděl u psacího stolu vedle klavíru a sdílně vypravoval, že téměř celou noc u lože své nemocné manželky prodlel a jen o přestávkách, kdy dřímala, komponoval a na úsvitě číslo 19. své skladby k Fidlovačce dokončil." Toto téma 'umírající ženy' dokonce Karel Václav Rais zpracoval v jedné ze svých povídek. Uvedenou verzi lze však snadno vyvrátit.

Jeho první žena Vilemína Koudelková, horlivá divadelní ochotnice, měla dvacet čtyři let, když se s ní Škroup oženil, a to jako třicetiletý roku 1831. Ta zemřela po sedmi letech manželství v pouhých 31 letech, roku 1838. Ale fraška Fidlovačka s písní Kde domov můj? měla premiéru už 21. prosince roku 1834. Kdyby legenda byla pravdivá, musela by Vilemína Škroupová umírat více než tři roky. Nechceme-li spekulovat o nějaké dřívější nemoci, ze které se Vilemína uzdravila (byla prý totiž nemocná po porodu druhé dcery v červnu 1834), zůstaneme raději u verze, že skladatel na této písni pracoval až o prázdninách - podle tradice - právě v Trnové.

Autoři písně Kde domov můj? skladatel František Škroup (1801 - 1862) a autor textu Josef Kajetán Tyl (1808 - 1856) přisoudili této písni v rámci hry 19. číslo v pořadí a je svěřena slepému houslistovi Marešovi. Instrumentace písně je skromná - zpěváka (bas) doprovází sólové housle, sólový lesní roh, dvoje doprovodné housle, viola, violoncello, kontrabas a dva fagoty.
Píseň poprvé zazněla při premiéře hry Fidlovačka dne 21. prosince 1834, což je tradiční slavnost pražských ševců konaná na Nuselské louce, při níž byl slavnostně nošen ševcovský nástroj fidlovačka. Prvním interpretem písně Kde domov můj? byl slavný pěvec-basista Karel Strakatý (1804-1868).
Jeden z očitých svědků premiéry napsal o tom, jaké reakce píseň "Kde domov můj?" vyvolala: "... Pěvec, první basista Karel Strakatý, v úloze žebravého houslisty, byl volán na pódium s básníkem i skladatelem. Tentokráte samozřejmě nikdo netušil, jaká budoucnost písni kyne. Ale po produkci každý, kdo píseň slyšel se po ní pídil, po slovech i nápěvu, učil se ji zpaměti a tak se rychle rozšířila nejen mezi studujícími, ale i v lidu obecném."
Nicméně Fidlovačka byla uvedena jen jednou a na své další provedení musela čekat až do začátku 20. století.
Trvalo totiž ještě několik dalších desetiletí, než se Škroupova píseň dokázala zapsat do srdcí i do paměti. Nejdřív se stala vyloženě salonní skladbou, koncertním číslem na vlasteneckých akademiích a večírcích. Prvními, kdo neopomněli zařadit Kde domov můj? do svého kmenového repertoáru, byli operní pěvci Karel Strakatý a Jan Píšek. Ten druhý jmenovaný ji zpíval i na zájezdech po Evropě, dokonce i na anglickém královském dvoře. Kde domov můj? hráli potulní harfeníci při lidových poutích, zpívali ji lidé po hospodách nebo na nedělních výletech. V 70. letech 19. století už byla všeobecně rozšířena zlidovělou písničkou - málokdo však znal její autory. Nápěv i text však lidé začali pociťovat jako symbol češství. Byla zpívána jako hymnická oslava lásky k vlasti, ale mnohem častěji jako - odrhovačka. Právě proto se ocitá znovu - po letech - v palbě kritiky. Tentokrát se jí tentokrát vytýkala nepůvodnost, harmonická jednotvárnost, přílišná sentimentalita, nečeskost, planost, nepoetičnost veršů. Někteří chtěli za hymnu ráznější píseň Škropova bratra Jana Nepomuka: Bývali Čechové. Sám Jan Neruda vyzývá Bedřicha Smetanu, aby vytvořil národní hymnu novou, samozřejmě lepší.
Ale Smetana odmítl slovy: "Kterou píseň lid sám na svou hymnu vznesl, ta hymnou jeho také zůstane!".
Není tedy divu, že po vzniku první republiky byla zvolena hymnou národní a usnesením vlády z roku 1920 se píseň Kde domov můj? stala oficiální českou hymnou a zůstala jí během všech změn státních útvarů a zřízení až dodneška.
A tak máme Škroupovu hymnu - hymnu s otazníkem. Zahráli ji na trubku při Škroupově pohřbu v Rotterdamu. Jak symbolické!


Škroupův zápis písně
Kde domov můj - mp3

[Na začátek stránky]