Adolf kašpar se narodil se 20. května 1883 v Pardubicích. Jeho otec byl zámožný pardubický měšťan (majitel hotelu). Po ukončení reálky v roce 1901 Kašpar odešel do Prahy na Českou vysokou školu technickou. Zde se začal mj. věnovat sportu - později motoristickému. Protože se chtěl automobilismu věnovat i profesionálně v roce 1907 absolvoval jeden semestr na vyšší odborné automobilové škole v Zahlbachu-Römertallu u Mohuče. Do prvního zaměstnání také nastoupil v Německu, do technické kanceláře v německé firmě "Baase & Selve - válcovny aluminia", která vyráběla hliníkové chladiče a jiné součásti pro vzducholodě. Zde se seznámil s hliníkovými konstrukcemi a svému šéfovi dělal společníka při závodech automobilů a motorových člunů. Po návratu do Čech nastoupil v automobilce Laurin a Klement a seznámil se s ing. Hieronymem, konstruktérem prvního úspěšného leteckého motoru na území monarchie. Zde pracuje se svým bratrancem Evženem Čihákem (pozdějším konstruktérem prvního letadla české konstrukce, s nímž absolvoval přelet Mělník - Praha). Kašpar ale na vlastní žádost ze zaměstnání odešel a vrátil se zpět do Pardubic s pevným rozhodnutím věnovat se stavbě letadel vlastní konstrukce.
Své letadlo také dokončil, ale stroj to nebyl dobrý. Byl příliš těžký a měl na svou váhu slabý motor a nakonec byl při havárii zcela zničen. V té době se dověděl o tom, že francouzský pilote Blériot úspěšně přeletěl kanál La Manche a začal se zajímat o konstrukci jeho letadla. Koupil ve Francii Blériotův typ č. XI, který napřed opatřil svým motorem. Stroj však nevykazoval očekávané výkony, tak do něj vestavěl rovněž ve Francii zakoupený motor Anzani. S takto upraveným strojem pak 16. dubna 1910 o jedenácté hodině dopolední jako první Čech vzlétl do výše 20 až 25 m a uletěl dráhu 2 km.
V roce 1911 ing. Kašpar prodloužil trup svého Blériota, původní křídla nahradil novými s větším rozpětím a k pohonu nové vrtule Ratmanoff použil motor Daimler o výkonu 65/70 HP. Dne 23. dubna 1911 uskutečnil 15minutový let ve výši 300 m. O týden později - jako zkoušku na let z Pardubic do Prahy - přelet Pardubice - Chrudim - Pardubice.
K rekordnímu letu se Kašpar odhodlal 13. května 1911. V 5.45 odstartoval ke zkoušce a po třech okruzích přistál, aby doplnil pohonné hmoty (41 kg benzinu). V 6.13 ing. Kašpar odstartoval.
Let zajišťovala pozemní skupina tří automobilů (v jednom seděl i otec Jana Kašpara, který z valné části synův "sport" financoval), aby podávala telefonické zprávy o průběhu letu z Českého Brodu a Kolína.
Kašpar letěl ve výšce 400 metrů podél železniční tratě Pardubice - Praha a potom podél Vltavy k Chuchli. Přesně ve 7.45, se letoun dotkl koly vybraného řepného pole (přistání v tomto místě bylo předem dohodnuto s redakcí "Národní politiky" a let ostře sledován redaktorem Kalvou). Úřední délka letu činila 92 minut a uražená vzdálenost po komisionálním přeměření na vojenské mapě 121 km. Let pak opěvovaly všechny české noviny nadšenými titulky jako "První cesta letadlem do Prahy", "Největší den české aviatiky", "Poprvé vykonána nad českou půdou opravdová cesta vzduchem" atd.
Konec roku 1911 přinesl další triumf. 5. prosince uskutečnil ing. Kašpar zkušební let s cestujícím. Byl jím sportovní redaktor Kalva, aby o den později přeletěl z Mělníka do Chuchle i s Kalvou na palubě - doprovázen druhým letadlem, které pilotoval Evžen Čihák. Přes nepříznivé počasí se podařilo v Chuchli přistát. První let s cestujícím v Čechách se pak stal vrcholnou událostí tehdejší české aviatiky, jež pak 10. prosince pokračovala v Chuchli "leteckým dnem", kde opět v roli "cestujících" vystoupili redaktoři Jaroslav Kalva a Vilém Heinz-Henry. Bylo to vyvrcholení Kašparovy letecké činnosti, Praha ho viděla ve vzduchu naposled. Nicméně v letech 1908 až 1920 se na chuchelském závodišti konal velký počet více či méně zdařilých leteckých produkcí, kterých se zúčastňovalo neuvěřitelných 30 až 40 tisíc diváků.
Začátkem sezóny 1912 se na Kašparově stroji poškodil motor a oprava mu znemožnila pokračovat ve veřejných produkcích. Smrt otce znamenala také konec přísunu peněz a Kašpar z aviatického výsluní odchází. Zato přichází doba, kdy se letectví chápou velké zbrojařské podniky s vidinou tučných výdělků na válce (ke které se evidentně schylovalo), zatímco osamělí nadšenci odcházejí do historie.
V roce 1914 vypukla 1. světová válka. Letadla byla zabavena a Jan Kašpar byl přidělen jako technik k leteckému útvaru. Po válce pracoval krátký čas v ministerstvu veřejných prací. Pak odešel do ústraní. Zemřel (vlastní rukou) v Pardubicích 2. března 1927.