Všeradice
Všeradice - celkový pohled |
Historie
Všeradice jsou poprvé zmiňovány roku 1271, kdy část vsi daroval Oldřich Zajíc z Valdeka augustiniánskému klášteru svaté Dobrotivé. Roku 1324 je připomínán vladycký statek s vladykou Bohuslavem ze Všeradic. Od poloviny 14. století vlastnili Všeradice pánové ze Svinař, kteří je připojili k lochovickému panství. Za nich se ve Všeradicích připomíná v r. 1379 Petr z Nevida jako purkrabí a správce tvrze, to je také první zpráva o ni. Z rodu Svinařských se uvádějí v r. 1380 ještě Zachař, r. 1381 jeho bratr Bořivoj, r. 1401 Albert, který se psal, podobně jako r. 1407 Vojslav, ze Všeradic se sídlem v Popovicích. R. 1427 držel Všeradice Bořivoj z Lochovic. Roku 1470 patří tvrz i ves pánům z Donína, majitelům Okoře. Na počátku 16. století prodal Bedřich z Donína tvrz a dvůr ve Všeradidch s dalším majetkem Litvínovi z Klinštejna a na Hořovicích. Od jeho dcery Lidmily získal r. 1554 všeradický statek Jan mladší Hořovský z Říčan. Říčanští prodali Všeradice Kunatovi a Pesíkoví z Komárova a na Valdeku. Ti však statek dlouho nedrželi, neboť již r. 1574 ho koupil Mikuláš Walter z Waltersbergu a na Lochovicích a připojil ho opět k lochovickému statku.
Až do třiceileté války na místě dnešních Všeradic byly vsi dvě. V horní části, směrem na Bykoš, byla vesnice Trnová, která však byla zcela zpustošena a místo připadlo k Všeradicům.
Od r. 1661 držel všeradický statek Zikmund Markvart Tuněchodský, jehož rod zde.sídlil až do r. 1731, kdy Karlem Zikmundem vymřel. Statek pak získala Renáta Karlova z Běšin a po ní Vratislavové z Mitrovic. Mitrovičtí nechali rozsáhlou "kamennou, šindelem krytou" tvrz přestavět na jednoduchý jednopatrový barokní zámek. R. 1781 koupil všeradický statek Jan Adolf z Kounic, r. 1805 Jindřich Neumann z Maisenthalu, který statek prodal Václavu Ubellimu se Siegburgu. Ten všeradický statek administrativně spojil se svým osovským panstvím.
Roku 1840 získal osovské panství včetně Všeradic rod Schwarzenbergů a vlastnil je až do roku 1924. Roku 1930 koupil zámek ing. Herman a důkladně jej přestavěl. Tato moderní úprava téměř dokonale setřela původní barokní ráz. Po válce jej vlastnil a užíval státní statek Lochovice. Dnes slouží jako hospodářský dvůr a je opět v soukromých rukou.
|
Kostel
Kostel sv. Bartoloměje |
Kostel byl původně gotický. Je o něm zmínka již v roce 1384. Utrpěl ve válkách husitských a třicetileté. V roce 1640 byl Grisel. Wratislavovou obnovený a rozšířený. Nynější podoba kostela z r. 1765.
Kostel je jednolodní, obdélný, s polygonálně ukončeným presbytářem s přilehlými přístavky po stranách. Hranolovitá věž byla postavena roku 1774 na náklad hraběte Frant.V. Wratíslava z Mítrovic (jehož přičiněním se roku 1765 stal kostel farním). Střecha této věže, původně šindelová, byla smetena větrem 26. 10. 1870. Provizorní zastřešení vystřídala teprve r. 1906 plechová báň s křížem a makovicemi, zřízena štědrostí knížete Karla ze Schwarzenbergu, jenž toho dal opravit celý kostel. Oltáře a kazatelna byly téhož roku rytířem Frant. Wenichem obnoveny nákladem 1000 K ze sbírek, konaných mezi osadníky.
Vnějšek kostela je hladký, okna obdélná, segmentově ukončená, v ose presbytáře ovál. okno. Vstupní portál ve věži, další portál na již. straně, kde je také zazděn zbytek portálu gotického.
Loď je sklenuta valenou klenbou s lunetami. Kruchta v podobě balkónu podklenuta polovalenou klenbou s lunetami, presbytář sklenut valenou klenbou s lunetami a konchou v zaobleném závěru. Po stranách presbytáře barokní portály do plochostropých přístavků. Jižní sloužil jako sakristie, severní jako oratorium, kde při obřadech sedávala vrchnost.
|
Interiér kostela |
Hlavní oltář je rokokový s pilastry po stranách s obrazem sv. Bartoloměje, klečícího v oblacích, od Václava Mánesa z r. 1843 (původní poškozený obraz na kruchtě).
V lodi jsou po stranách vítězného oblouku dva souměrně provedené oltáře. Na jednom jest obraz sv. Prokopa (sázavský), pod ním ve skřínce soška sv. Anny s P. Marií a Ježíškem, a po stranách sošky sv. Jáchyma a sv. Josefa. Na druhém spatřuje se obraz sv. Leonarda, dole ve skřínce soška P. Marie a po stranách sošky sv. Jana Křtitele a Zachariáše. Ve výklenku v lodi na straně epištolní stojí oltář se skupinou "Ukřižování", ze dřeva řezanou: uprostřed Kristus Pán na kříži v životní velikosti, po jeho pravici P. Maria, po levici sv. Jan Evangelista a u paty kříže Marie Magdalena. Naproti jest oltářík sv. Antonína Paduánského s obrazem téhož světce na plátně (poprsí) z 18. stol. v rokokovém vyřezávaném rámci.
Kazatelna je rokoková s reliéfní a figurální výzdobou sv. Evangelistů na řečništi a stříšce. Křtitelnice je kamenná s rokokovým příklopem, s figurální skupinou Křtu Páně.
Podlaha kostela je z kamenných, čtyřhranných desek. Pod kostelem jsou krypty panských rodů zdejších a z blízkého okolí.
|
Kostnice
Kostnice na bývalém hřbitově |
Hřbitov kolem kostela byl v roce 1832 zrušen. Zůstala hřbitovní zeď s barokními branami ukončenými štíty a bývalá kostnice. Z vnitřní výmalby se zachovaly jen fragmenty. Nad mřížovím je hrubě provedená ornamentální malba s odznaky smrti a případnými výroky z Písma svatého:
"Kosti vaše jako bylina zkvetnou". Izaiáš kap. (16:14)
"Kosti suché slyšte slovo Páně". Ezechiel (37: 4)
"Kvílíme, protože nechceme svlečeni býti, ale přioděni". (2 k. Kor. 5, 4).
Na plochém stropě býval na omítce vymalovaný obraz posledního soudu, nyní již téměř úplně zničený. Bývalá kostnice dnes slouží jako skladiště.
|
Kaple
Kaple
Ve stráni nad kostelem (na Zádušním vršku) jsou dvě barokní výklenkové kaple s předloženým strmým schodištěm, původně s kamennými sochami sv. Antonína Paduánského a sv. Jana Nepomuckého. Kapličky byly vystavěny za faráře Frant. Němce (1798—1818). R. 1907 byly opraveny péčí "Křesťanského vzdělávacího spolku" ve Všeradicích. Na jaře se tam konávaly modlitby a večerní zpěvy na počest sv. Jana z Nepomuku.
|
Kříž
Kříž |
V roce 1804 na své náklady pořídil bednář a hostinský z Všeradic Jan Pišvejc před kostelem železný kříž.
|
Zámek
Na místě dnešního zámku stávala tvrz. Byla krytá šindelem a dosti rozsáhlá. V přízemí byly po pravé straně dvě světnice pro čeleď, za nimi dvě komory, v nichž byla drůbež, dále dvě pekárny, dvě klenuté kuchyně, čtyři přízemní klenuté sklepy a klenutá kaplička. Pod střechou byla sýpka a kancelář. Někdy v polovině 18. stol. byla stará tvrz přestavěna na malý jednopatrový barokní zámek.
Plány z roku 1840 ukazují velkorysou podobu areálu zámku včetně zámeckého parku. Čtvercové nádvoří dvora bylo na západě ohraničeno jednoposchoďovou obytnou budovou zámku. Na jižní straně byly stodoly, na východě stáje, na severu špýchary, seníky, dřevníky a lednice na chlazení mléka. Uprostřed dvora byla kašna, napájená vodou z potoka.
Počátkem 19.stol. zámek sice přestal sloužit jako sídlo vrchnosti, ale nadále byl používán jako administrativní budova správy panství.
R. 1930 koupil všeradický zámek ing. Hermann, za kterého proběhly úpravy, které zcela setřely jeho původní barokní ráz. Po 2. světové válce byl zámek majetkem státního statku Lochovice, který tu měl své kanceláře a byty.
Dnes je zámek jednopatrová obdélníková budova, krytá valbovou střechou. Fasáda je hladká, bez ozdob. V levé části nádvorního průčelí je patrný trojúhelníkový arkýř. Hlavní vchod je rámován plochým ostěním. K boční stěně budovy byly přistavěny garáže s plochou střechou.
Deska na zámku
R. 1968 byla vedle vchodu do zámku zasazena deska, připomínající, že se zde 31. ledna 1785 narodila Magdaléna Dobromila Rettigová.
V severním štítě busta.
|
Synagoga
Židovská komunita ve Všeradicích byla nejpočetnější na přelomu 18. a 19. století, kdy zde žilo asi 30 rodin, soustředěných zhruba v místech dnešní synagogy. Na počátku 20.stol. tu však žilo už jen asi 10 osob židovského vyznání. Přesto tu byla v čp. 2 i jednotřídní židovská škola.
Současnou klasicistní budovu synagogy předcházela budova dřevěná, na jejímž místě byla v roce 1829 postavěna synagoga zděná.
Židovské bohoslužby se v ní konaly do 20. let 20. století. V roce 1938 budovu koupila Československá církev husitská a upravila ji pro své účely a této církvi slouží dodnes.
Naproti synagoze je hospoda Na růžku s pamětní deskou M. D. Rettigové.
|
|
