Praha-jih: Kamenice: Ládví: Guevara

Dr. Ernesto Rafael (Che) Guevara de la Serna [1928-1967]





Che Guevara


Tamara Bunke


Vila s krycím názvem "Venkov" v Kamenici - Ládví, kde Che Guevara bydlel

Jednoposchoďová cihlová vila v Lomené ulici v Ládví měla v době Che Guevarova pobytu užitnou plochu 167 metrů čtverečních a zahrnovala čtyři pokoje, dvě kuchyně, předsíň, terasu a sociální zařízení. U vjezdu na pozemek stála samostatná garáž s prádelnou. Dům má velmi zajímavou historii a Che Guevara nebyl jejím jediným obyvatelem, který se zapsal do dějin. Dům před druhou světovou válkou koupil pro své rodiče budoucí protektorátní premiér Jaroslav Krejčí. "Dům jsme zvelebili a můj dědeček v něm zemřel," vzpomíná syn protektorátního premiéra, emeritní profesor univerzity v Lancasteru Jaroslav Krejčí (94). Za války jej také využíval k ilegálním schůzkám v rámci odbojové činnosti, již prováděl s vědomím svého otce. Ten však byl v roce 1946 odsouzen za kolaboraci na 25 let a dům propadl státu (jeho syn byl vězněn z politických důvodů v letech 1954-1960).
Od počátku 50. let hospodařily ve vile různé složky ministerstva vnitra a používaly ji zejména k ubytování svých agentů. V polovině 70. let zde pobýval například někdejší rakouský sociální demokrat Hermann Rauscher, který jako agent československé rozvědky nasypal o Vánocích 1953 Bohumilu Laušmanovi do vína omamný prostředek a poté se podílel na jeho únosu do Československa. Laušman pak v roce 1963 zemřel za nevyjasněných okolností v československém vězení.
Od roku 1980 je dům v soukromých rukou a vlastní jej rodina lékaře rozvědky Jána Mokriše. Podle zdroje obeznámeného se situací se v blízkosti nalézá několik podobných objektů, které české tajné služby využívají pro pobyt, vytěžování či školení svých agentů dodnes.


Ládví, Lomená ulice
Che Guevara se narodil 14. 6. 1928 v Rosario (Argentina) a zemřel 9. 10. 1967 v La Higuera (Bolívie). Guevara, běžně přezdívaný Che Guevara nebo el Che, byl argentinský lékař, marxistický revolucionář a vůdce kubánských gueril. Otec, architekt Ernesto Guevara Lynch, byl irského a španělského původu, matka Celia de la Serna y Llosa pocházela ze španělské rodiny.
Pro těžké astma nechodil do základní školy. Učila ho jeho matka. Na střední školu nastoupil v roce 1941. Ve studiu byl nadprůměrným. Lékařskou fakultu studoval na Univerzitě v Buenos Aires a v červenci 1953 ji dokončil bez větších problémů. Do Castrových jednotek narukoval právě jako lékař, brzy se však vypracoval až na Castrovu pravou ruku. Castro, který původně neměl ke komunismu vztah, se pod působením svého přítele Guevary postupně stal radikálním marxistou.
Na Kubě se posléze stal ministre průmyslu a jako poradce si přizval Waltra Komárka z Prahy.
Do ČSSR přijel poprvé v roce 1960 s oficiální Castrovou delegací. Tehdy mj. navštívil i Výzkumný ústav kovů v Panenských Břežanech. Podruhé už přijel tajně na jaře 1965, kdy se několik dnů skrýval zřejmě v hotelu Solidarita v pražských Strašnicích (dnes Quality Hotel). Potřetí v Čechách pobýval celé čtyři měsíce od března do července 1966 v obci Kamenice. S ním je tu i jeho německá milenka Tanja.

Tanja - Tamara Haydée Bunke Bíder se narodila 19. listopadu 1937 jako dcera německých komunistických emigrantů v Argentině. Od roku 1952 do 1960 žila v Německé demokratické republice (NDR), kde byla aktivní členkou Svobodné německé mládeže (FDJ). Poté, co se jako tlumočnice seznámí s Ernestem Guevarou, odchází na Kubu. Dobrovolně se nechává vycvičit pro revoluční partizánskou činnost. V Bolívii je později pověřena založením tajné sítě na podporu Che Guevarou vytvořené guerilly Národně osvobozenecké armády (ELN). Když je po dvou letech odhalena, zůstanou jí dvě možnosti: zanechání činnosti a návrat, nebo účast na ozbrojeném povstání. Tania si nakonec zvolí druhou cestu. Avšak víra Che Guevary v silnou guerillu na území Bolívie se nenaplní. Bolivijští horalé se nedají strhnout k boji a revoluční pokus ztroskotává.
Dne 31. srpna 1967, Tamara Bunke přechází řeku Vado del Yeso s puškou nad hlavou. Bolivijští vojáci už ale čekají v záloze a jakmile se skupinka partyzánů, ve které je Tanja Bunke, přiblíží, salvou zaútočí. Bunke je zasažena a stržena proudem. Její tělo je nalezeno o sedm dní později už značně ohlodané piraňami. Bylo letecky převezeno do Vallegrande. Dne 19. září 1998 byly v Bolívii vypátrány kubánskou skupinou vědců ostatky Tamary Bunke a odvezeny na Kubu. Na přání matky dnes Tania odpočívá v Santa Claře na Kubě.


Obec Kamenice - Ládví leží při staré silnici z Prahy-Krče do Benešova. Kousek vlevo od komunikace stojí vila s velkou zahradou. Přes plot u cesty se mezi hradbu stromů je budova, dobře maskovaná sytou barvou zeleně. Tajně v ní pobýval od března do července 1966 Argentinec Ernesto Che Guevara de la Serna. Spolubojovník kubánského revolucionáře Fidela Castra Ruze. Byla to Guevarova zastávka před jeho osudovým odchodem do Bolivie, kde vedl partyzánskou gerilu.
Nikdo tady neznal jeho totožnost. Tenkrát vilu v Ládví stínily také cypřiše. A Che v ní měl trávit čas ve společnosti svých strážců: Harryho Villegace (krycí jméno Pombo) a Carlose Coella (krycí jméno Tuma). Vila tehdy sloužila v rámci akce Manuel jako tranzitní bydliště lidem, vycvičeným na Kubě, pro jejich cesty z Havany do třetích zemí, zejména do států Latinské Ameriky. Che přiletěl na jaře 1966 do hlavního města ČSSR pod cizím jménem přes Káhiru a Bělehrad. Doprovázel ho Ulise Estrada. Se změněnou osobní identifikací doznala dokonalou proměnu i Guevarova podoba. Bezvousá tvář, jiný účes... Nikdo z bezpečnostních orgánů ani nejvyšších představitelů našeho státu, včetně KSČ, neznal Guevarovu totožnost. Politickým předákům bylo pouze známo, že u nás pobývají nějací Kubánci. Guevara byl do opatrování svěřen José Luisi Ojalvovi, diplomatovi velvyslanectví Kubánské republiky v Praze. Ojalvo později pracoval v Havaně v mezinárodním oddělení Ústředního výboru Komunistické strany Kuby. Zemřel 4. dubna 1998. Ještě za svého života poskytl interview chilskému časopisu Surda, které pak rovněž zveřejnil 14. června 1998 kubánský mládežnický deník Juventud Rebelde. Ojalvo v tomto rozhovoru líčí pobyt bývalého kubánského ministra průmyslu a komandanta Che Guevary v ČSSR v březnu až červenci 1966.
Ojalvo nejprve zajišťoval Guevarův tranzit v Praze při jeho cestě do Afriky v březnu 1965 a pak při jeho návratu rok poté z Afriky zpět na Kubu (březen - červenec 1966). Jak známo, po tehdejší zastávce na Kubě pokračoval Guevara v roce 1966 do Bolívie, kde na podzim 1967 padl.
Cvičil se také ve střelbě Podle Ojalvova svědectví byl Guevara též krátce ubytován v březnu 1966 v pražském hotelu Solidarita. Jak napsal v Právu (15. listopadu 1997) Jiří Pelikán v článku Che Guevara žil tajně v Praze, opírajícím se o fakta amerického novináře Andersona, Che trávil čas ve vile v Ládví četbou, hraním šachů se spolubydlícími a občas procházkami po Praze. Dokonce se prý cvičil i ve střelbě, aby se udržel v dobré bojové kondici. Jeden z jeho strážců vyprávěl, jak jim Che zmizel, aby v jednom z pražských kin zhlédl film o Olympijských hrách v Tokiu, které se tady konaly v roce 1964. Záhadno do věci Guevarovy přítomnosti u nás vnesl spisovatel Jorge G. Castaněda v knize Companěro - Život a smrt Che Guevary. Autor, vycházející ze svědectví Ulise Estrady, který stál po Guevarově boku v ČSSR v roce 1966, v knize tvrdí, že oba bydleli též v dělnickém bytě, jenž se nacházel asi dvacet kilometrů za Prahou směrem na Lidice.

Che Gevara bydlel ve vile "Venkov" v Kamenici-Ládví v Lomené ulici.

[Na začátek stránky]