Spořilov: Stromy a keře


  Břečťan obecný - Hedera helix L.
1)

Břečťan v Jižní XIII.

Rod Hedera tvoří liány s vytrvalými listy. Liány vytvářejí dva typy větví, mladé a neplodné jsou plazivé, vystoupavé, přichycující se vzdušnými kořínky, plodné větve jsou vzpřímené, listy střídavé, na juvenilních výhonech zubaté až laločnaté, na plodných větvích obvykle odlišné, celokrajné. Vykvétá až přibližně v 8. až 10. roce života a pak kvete v září a říjnu žlutozelenými oboupohlavnými květy, které vytvářejí na konci větví jednoduché nebo hroznovité složené okolíky. Mají pětizubý kalich, pětiplátečnou korunu, 5 tyčinek a pětipouzdrý semeník se čnělkami srostlými v krátký sloupek. Plody jsou troj-pětisemenné, bobulovité, černé nebo černomodré peckovice, které dozrávají až na jaře příštího roku.
Rostou dobře na slunci i v polostínu a většinou snášejí dobře i hluboké zastínění. Hustě nahloučené listy zaujímají pokud možná vždy takovou polohu, aby se vzájemně nezastínovaly - skládají se v jakousi listovou mozaiku.V ČR roste divoce břečťan obecný a také se hojně pěstuje v zahradách jak ve formě divoké, tak v četných kultivarech. Na Spořilově je břečťan běžnou liánou, často v plotech, ale i pnoucí se vysoko po kmenech stromů. Jde o dlouhověkou rostlinu, žijící 500-1000 let a takoví jedinci mají průměr kmene až 1 m. Z pochopitelných důvodů na Spořilově můžeme najít jedince jen do stáří 80 let.
Břečťan je odedávna užíván v léčitelství. Už Mathioli mu věnuje ve svém Herbáři aneb bylináři několik stran. Břečťan obsahuje zejména triterpenoidní saponiny (hederosaponin C, hererosaponin B), glykosid hederin (helixin), alkaloid emetin a další.
Břečťan podporuje vykašlávání (užívá se např. při chronickém kataru, astmatu, nachlazení, zanícených sliznicích) a na spáleniny. Podporuje činnost jater a žlučového systému, zevně se aplikuje na kožní vyrážky. V lidovém léčitelství se používal i proti TBC.
Pozdní kvetení způsobuje, že břečťan patří mezi poslední medonosné rostliny na podzim a je tak vítanou pastvou zejména pro přezimující hmyz.
Ve staré v Řecku byl břečťan posvátnou rostlinou boha vegetace Dionýse (Bakchus). Dionýsovi kněží nosili při procesích a následných pitkách věnce z břečťanu. Cato ve spise 'De re rustica' píše, že poháry z břečťanového dřeva mohou sloužit jako prostředek na odhalování špatného vína, neboť víno se v pohárech neudrží, kdežto voda zůstává. Břečťan byl oblíbenou rekvizitou secesních obrazů a v květomluvě znamená: Naše láska nepomine, nic na světě nás nemůže rozloučit.


Květy břečťanu

Plody břečťanu

[Na začátek stránky]