Spořilov: Stromy a keře


Jírovec maďal - Aesculus hippocastanum L.



Jírovec maďal (Severozápadní V.)
Jírovec maďal je opadavý strom, dorůstající 25-30 m výšky a tloušťky kmene až 100 cm. Původem je z Balkánu, kde roste v horských polohách v nadmořských výskách 500-1200 m. Do střední Evropy ho prý přivezl roku 1588 známý holandský botanik Carolus Clusius, který prý získal semena ze zahrad tureckého sultána v Cařihradu. V Praze se jírovec poprvé octnul díky císařskému legátu Augeriusovi Busbequisovi, který semena ze stejného zdroje poslal Petru Ondřeji Matthiollimu (1596). Časem se jírovec tak rozšířil, že je dnes běžnou dřevinou. Když velký složený list jírovce opadne, zůstane po řapíku jizva, která se podoba koňské podkově. A podle toho se mu prý říká také koňský kaštan. Mattiolli však udávájiný důvod pojmenování, a to že kaštany tureckým koním velmi prospívají.
V mládí rychle roste. Kmen je často pravotočivě zkroucený. Korunu má hustou, široce oválnou až rozložitou, téměř pravidelnou. Větvičky jsou hnědé, pupeny lepkavé. Listy jsou 5-7dílné, lístky obráceně vejčité, matné, dvakrát pilovité, dlouhé až 25 cm. Kvete v květnu, poprvé ve věku 10-15 let. Dožívá se věku až 200 let.
Květy jsou 5četné, bílé s červenožlutými skvrnami v jehlanovitém hroznu.
Listy jsou vstřícně postavené, dlanitě složené z 5-9 lístků, jež jsou podlouhle obvejčité, na konci náhle zašpičatělé, na obvodu dvakrát pilovité. Prostřední lístek je největší.
Plody jsou velmi výrazné, 5-6 cm velké, skoro kulovité, ostnaté tobolky, které opadávají v září až říjnu (nejčastěji 24. září). Ve škrobnatém vnitřku obsahují 28% škrobu, 17% cukru, ale také 10% hořkých látek (třísloviny, glykosidy a saponiny) , pro které je nelze použít v lidské stravě, ale jsou dobrým krmivem pro vysokou zvěř.
Na nádvořích veřejných budov se s oblibou vysazoval proto, že prý odpuzuje obtížný hmyz, zejména komáry. Stromy některé roky remontují (kvetou podruhé), ale na Spořilově tento jev ještě nebyl pozorován.
Dřevo maďalu je stejnoměrně bílé nebo slabě našedlé bez zřetelného jádra. Je stejnoměrně husté (vlastně řídké), u některých stromů bujně rostlých až houbovité, velmi měkké a lehké (1 dm3 vyschlého dřeva váží 0,47-0, 68, průměrně 0,57 kg). Dřevo dobře přijímá barviva a dobře se leští, ale pro běžné truhlářské zpracování je považováno za nekvalitní, neboť je velmi málo trvanlivé a nesnáší vlhko. Prkna nařezaná ze dřeva jírovce se bortí. Používá se ho zpravidla jen jako výplňového dřeva do laťovek a překližek, protože je lehké.

V posledních letech je jírovec prakticky po celé Praze napaden molem klíněnkou, jejíž larvy vykusují listy.


detail květů jírovce

plody jírovce (listy napadeny klíněnkou)

semena jírovce (kaštany ze Severozápadní V., uprostřed kaštan, který uzrál na stromě ve Stromovce cca před 40 lety)
Na Spořilově (Roztylské sady) se setkáme ještě s dalším druhem "kaštanu" a sice s jírovcem červeným, který má červené květy a beztrné tobolky se semenem.
---------------------------------
České pojmenování jírovec je odvozeno od jarý, což prý znamená tolik jako šťavnatý, bujný. Pojmenování kaštan je dáno podobou plodů se semeny kaštanu jedlého καστανος (kastanos). Maďal je od magyal, maďarské pojmenování durmanu, jehož tobolky se plodům jírovce podobají. Latinské pojmenování Aesculus použil Linné od starořímského pojmenování dubů, jejichž žaludy Římané pojídali.


[Na začátek stránky]