Spořilov: Stromy a keře


Višeň pilovitá (v. japonská, sakura) Prunus serrulata Lind. 1)



Kvetoucí stromy u školky v Trenčínské ulici (Spořilov I.)
Sakura (latinsky Prunus serrulanta) je japonská okrasná třešeň a je také všeobecně známá jako jeden ze symbolů Japonska. Často můžeme Sakuru najít na různých předmětech - nádobí, oblečení či ubrusy a o uměleckých dílech ani nemluvě. Květ této japonské třešně má i význam jako metafora prchavosti života. Oblíbenost tohoto stromu dokazuje i to, že Sakura patří mezi populární japonská ženská jména.
Japonská třešeň má více druhů. V Japonsku je asi nejoblíbenější Somei Yoshino. Její květy jsou bílé, blíže lodyhy lehounce narůžovělé. Květy na ní vyrostou ještě před listy (celý strom pak vypadá nádherně bílý) a většinou během týdne opadají. K jiným druhům patří například Yae Sakura, která má velké růžové květy nebo Shidare Sakura (neboli plačící třešeň), která svými převislými větvemi obsypanými růžovými květy často připomíná smuteční vrbu. Sakura se u nás často roubuje na třešeň ptačí, co jí zaručí větší odolnost. Je však nutné odstraňovat výhony pod roubem, aby třešeň postupně nezplaněla.

Strom dorůstá až 25 m výšky. Je původní v Himalájích a postupně byl šlechtěn v Číně a Koreji, přes které se dostal do Japonska. Japonští šlechtitelé pak usilovným křížením a roubováním vyšlechtili na tři sta kultivarů. Tyto pak mají květy bílé, růžové, červené či zelené, s pěti, ale i padesáti okvětními lístky a se stejně květnatými názvy - somei, toshibo, oshimazakura, kikuzakura, shogetsu, kanzan, ukon, fugenzo, yamazakura, shidarezakura.
Sakura má listy lysé, zřídka vespod slabě pýřité a nasivělé, vejčité až vejčitě kopinaté, 6-12 cm dlouhé, náhle dlouze přišpičatělé, pilovité a často dvojitě pilovité, s ostnatými zuby.
Květy po 3-5, bílé nebo růžové, 3-4 cm v průměru, nevonné, v květenství hroznovitém s lupenitými listeny. Plody sakura nemá.

Sakury nalezneme na Spořilově hlavně u obou školek (Jihozápadní IV. a Trenčínská), kde je vždy několik exemplářů.

Hanami
je tradice známá jako "dívání se na květy" a na japonských ostrovech se udržuje už přes tisíc let. Tento zvyk či svátek nejspíše přišel do Japonska z Číny někdy v období Nara (710-784), kdy čínská dynastie Tchang ovlivňovala vývoj nedalekého Japonska v mnoha směrech, nejen v prohlížení květin. V období Heian (794-1185) kjótský císařský dvůr každoročně pořádal hanami setkání, které v následujících letech získávaly na pompéznosti a popularitě. Oslava nádhery sakur byla dříve záležitostí nejvyšších vrstev. Okázalé slavnosti květů byly každoročně pořádány v zahradách Císařského paláce v Kjótu a kromě posezení pod rozkvetlými stromy k nim neodmyslitelně patřila také hudba a poezie. V japonském období edo (1603-1867) se slavnosti Hanami rozšířily také mezi prostý lid a staly se neodmyslitelnou součástí každého jara. Lyrické básně se sezónní tématikou byly postupně nahrazovány pykniky v rozkvetlých zahradách a pitím saké - rýžového vína. Svátek hanami nejenže se v Japonsku slaví dodnes, ale patří k nejvýznačnějším svátkům roku.

Podobnou slavnost květů se pokoušel v Roztokách u Prahy zavést už tamnější občan, cestovatel a spisovatel Joe Hloucha, i když jen "v roztocké třešňové aleji". V Hlouchových snahách pak pokračoval majitel hotelu Sakura, kde se hanami slavilo každý rok a hosté byli obsluhováni číšnicemi v kimonech.


Slavnost květů v hotelu Sakura v Roztokách

Pravé sakury v Roztokách nechala vysadit až jiná roztocká cestovatelka po Japonsku, a to Barbora Eliášová.
Na tuto tradici navázala skupina nadšenců z Tichého údolí v Roztokách a každoročně slaví Den květů vysazením nového stromu.


Květy sakury z Jihozápadní IV.


Noční foto bleskem

Zimní sakura (fujuzakura/Prunus subhirtella autumnalis) začíná kvést na podzim a pokračuje s kvetením sporadicky přes zimu. Na Spořilově se nachází na Roztylských sadech a odtud pochází foto z 18.1.2014.


Rozkvetlá zimní sakura na Roztylských sadech


--------------------------
1)Od řeckého πρυνος = švestka

[Na začátek stránky]