Spořilov

 

Kostel sv. Anežky a patronů českých



Kostel sv. Anežky

Historie
Antonín Podlaha, světící biskup pražský, kdysi utrousil, že by se na pražských předměstích mělo vystavět tolik kostelů, kolik bylo hvězd v koruně Bohorodičky, stojící na staroměstském mariánském sloupu, strženém 3. listopadu 1918. Toho se chytil terciář a ministr pošt a telegrafů František Nosek, který k tomuto účelu, spolu s velmistrem řádu křížovníků s červenou hvězdou Josefem Vlasákem, založil spolek "Dílo blahoslavené Anežky Přemyslovny". Spolek se soustředil na sběr finančních prostředků, pomocí kterých by bylo možno záměr realizovat. K výsledkům snahy "Díla" tak dnes patří kostel sv. Anežky Přemyslovny na Spořilově, úprava kaple sv. Kláry v Tróji a kostel sv. Terezie od Ježíška s přidruženým bývalým celestýnským ústavem v Kobylisích a konečně kostelel sv. Jana Nepomuckého v Košířích od architekta Jaroslava Čermáka.
Po ukončení výstavby sídliště na Spořilově se začaly rozprodávat pomocné budovy. Ministr Nosek tenkrát zakoupil bývalou kantýnu v dolní části náměstí, nechal ji rozebrat a na novém místě (v místě dnešních tzv. elektrických domů) z ní postavit kapli sv. Kláry. Zároveň však zakoupil také parcelu na horní straně náměstí už s úmyslem zde postavit velkolepý kostel, zasvěcený blahoslavené Anežce České. Mezitím se kaple dovybavila věžičkou a vnitřním zařízením od různých donátorů. Jednalo se o prostor cca 9 x 7 m. Kapli vysvětil dr. Urban 26.6.1929. Věřící zde postupně začali vybírat peníze na postavení nového velkého chrámu. Kupovali si cihly (po 2 Kč) a dokonce si předpláceli okna. Ze začátku se ještě uplatňovala Urbanova představa nového chrámu - jednoduchý jednolodní svatostánek - s co možná nejnižšími náklady.

Vybralo se tenkrát na 70 tisíc korun a o podporu byla také požádána církev. Noskova iniciativa ale nebyla arcibiskupovi Karlu Kašparovi milá a žádal, aby byl založen nový spolek bez Noska. Ministr, kterému byl milejší stojící kostel než vlastní úloha při jeho zrodu, odstoupil a věřící se sklonili pod autoritou církve. A arcibiskup se pak přičinil. Přestože se blahoslaveným kostely tenkrát nestavěly, u Vatikánu stavbu prosadil.
Nosek nechal v roce 1928 architekty Polívkou a Brožkem vypracovat projekt chrámu a plány úředně schválit. Jednalo se však o velmi nákladnou (2,5 mil. Kč) a z finančního hlediska nerealizovatelnou stavbu. Byla tedy vypsána soutěž na chrám s nižším rozpočtem. Sešlo se pět návrhů od architektů Režného, Cuhry, Čermáka, Tumpacha a Zázvorky. Dr. Nosek preferoval futuristický projekt arch. Cuhry z ocele a skla. Ten se zdál duchovním příliš "moderní" a z předložených návrhů nakonec vybrali funkcionalistický projekt třílodního chrámu, jehož autorem byla projekční kancelář Stanislav Režný. Návrh kostela je dílo ruského architekta emigranta Nikolaje Paškovského, který v Režného kanceláři tehdy pracoval. Dne 30.9.1934 byla Režného kancelář oficielně vyzvána k dopracování svého projektu pro realizaci. Cena projektu i s předělávkami dosáhla nakonec 28.700 Kč. Zajímavostí je, že k projektu byly přiloženy perfektní fotogrammetrické zákresy.
Jméno architektonické kanceláře se dostalo i do zakládací listiny.


Původní Paškovského projekt kostela sv. Anežky na Spořílově z roku 1934

Dne 28.10.1934 posvětil arcibiskup Kašpar základní kámen s datem 1934, který je dnes zazděn na levé stěně chrámové předsíně (nad ním je deska ministru Noskovi a na protější stěně je deska, věnovaná padlým za 2. světové války).

K předložení nabídek pro stavbu bylo osloveno 9 stavebních firem. Stavbou byla nakonec pověřen stavitel Pospíšil s nejnižšími stavebními náklady 413.000 Kč (stavitel však byl bez vyznání a to vadilo některým lidem, jako např. spisovatelece Švecové a Vojtěch Pospíšil, aby byl klid na práci, musel kvůli stavbě kostela vstoupit do římskokatolické církve). Stavba byla povolena 1.3.1935 a hned se začalo s pracemi. Pospíšil na stavbu přijal jako dělníky především nezaměstnané z blízké barákové kolonie Slatiny. I přes šest neděl trvající celooborovou stávku byla ještě v létě vztyčena glajcha a stavba kostela dokončena za osm měsíců 28.10.1935.


Zahájení stavby 1

Zahájení stavby 2

Zahájení stavby 3

Hrubá stavba

Z Hlavní ulice

Vedení stavby

Stavba suterénu Stavba přízemí Kostel v hrubé stavbě

Na stavební práce dohlížel polír Václav Lenkvík z Hostomic pod Brdy (+ 1937, mj. autor knih "Dějiny Hostomic pod Brdy" a nedokončené "Kroniky Košíř"). Během stavby došlo ještě k úpravě projektu. Oproti původním plánům byla zvýšena věž, jako budoucí dominanta Spořilova.
Kostel byl za nepříznivého počasí vysvěcen 27.října 1935 kanovníkem Kulačem.


Původní oltář (1935)

Oltář po získání sochy sv. Anežky (donátor Msgre. J. K. Pauly 1937).

K dalším úpravám kostela došlo v 60-tých letech minulého století po změně liturgie podle II. vatikánského koncilu. K těmto úpravám přizval tehdejší farář P. Cyril Kadlec architekta Mariana Farku, jehož návrh nejlépe odpovídal novým požadavkům. Starý oltář byl odstraněn, socha sv. Anežky z oltáře přenesena na konzolu na stěně meziokenního pilíře, dále byla odstraněna kazatelna a nově vydlážděn prostor kněžiště. Zvláštní pozornosti si pak zaslouží řešení kříže v ose kostela.

Popis
Kostel je neorientovaný, střední loď je vysoká 9 m, boční lodě 5,60 m. Kostel je dlouhý 29,0 m a široký 18,2 m. Věž včetně kříže je vysoká přesně 28,0 m nad úrovní přízemí. Hodiny pocházejí od pražské firmy Heinz. Pandant v průčelí stále ještě čeká na sochu sv. Anežky. V suterénu kostela je malý divadelní sál pro 100 osob v hledišti, katolická knihovna a klubovna skautů. Západní loď ze severní strany ukončuje křestní kaple s obrazem Madony, sv. Františka a apoštola Jana Evangelisty.
Kostel ukončuje třiapůlmetrový kříž, ukotvený čtveřicí železobetonových trámů. Z ochozů věže (12,3 m nad úrovní přízemí) je výhled na celý Spořilov.


Pohled na kostel v roce 1938 (na náměstí ještě stojí pomník zborovským hrdinům)

Puvodně měl kostel tři zvony. První věnoval velmistr Křižovnického řádu s červenou hvězdou dr Vlasák za 5.500 Kč. Druhý zvon věnoval provisor břevnovského kláštera dp. Celestýn Salfický OSB za 7.000 Kč v upomínku na 50 výročí svého vysvěcení. Třetí zvon pocházel z kaple sv. Kláry, který na své náklady pořídil dr. Nosek. Všechny zvony byly za II. světové války zrekvírovány a dodnes nebyly nahrazeny. Ve věži zůstal jen hodinový cimbál [ladění a#, g].


Mobiliář
Varhany věnovali františkáni.
Dřevěná socha sv. Anežky (1936) a mramorové kropenky (andělíček na kropence má prý podobu zemřelého synka dr. Noska) jsou od sochařky Karly Vobišové-Žákové. Dřevěné reliéfy na bočních oltářích pocházejí od Josefa Vítka.
Kříž z lipového dřeva nad kropenkou, jesličky a soška Vzkříšení jsou dílem lidového řezbáře Jiříkovského z Kladna (jinak majitele kolotoče). Obraz v pozadí betléma maloval ostravský malíř Ferdiš Duša, kterého k tomu získal první spořilovský farář P. Cyril Kadlec.
Křížová cesta je od jáhna Karla Stádníka.


Duchovní správci a faráři
P. Cyril Kadlec
PhDr. Jan Evangelista Urban
P. Řehoř Vojtěch Mareček
P. Jakub František Sadílek
P. Petr Regalát Beneš


Kostelníci
Jan Vrbický
František Žlab

Po obou stranách kostela jsou vysazeny katalpy a nedaleko roste krásný Vernerův smrk. Západně od kostela se nachází - dnes nijak neoznačená - lípa republiky, zasazená skauty v roce 1968.

Kulturní památka
Na základě rozsáhlého řízení byl prostor kostela sv. Anežky České č.p. 2500 na poz. parc.č.4391, k.ú. Záběhlice, spolu s pozemky parc. č. 4391, 4392, 4393, 4394, 4395, 5829, 5842, k. ú. Záběhlice, Praha 4 – Spořilov podle zákona č. 20/1987 Sb. O státní památkové péči rozhodnutím Ministerstva kultury České republiky č. j. MK 10417/2011 OPP ze dne 9. 2. 2011 prohlášen za kulturní památku. Nedílnou součástí výroku tohoto rozhodnutí je zákres umístění předmětné kulturní památky do kopie katastrální mapy.
Příslušný zákon nabývá účinnosti 29. 3. 2011




Prameny:
Stavební archiv P4, Táborská
Farní archiv, Spořilov
Archiv farních Novin farnosti sv. Anežky na Spořilově
Archiv Anastázie Kopřivové
ing. Pavel Roček - osobní sdělení

 


[Na začátek stránky]