Průvodce Praha: Spořilov: Osobnosti

ak. mal. František Podešva [1893-1979]



František Podešva


František Podešva se narodil 2.7.1893 v Sokolnici u Brna a zemřel 28. 10. 1979 ve Valašském Meziříčí. Pohřben je na Valašském slavíně v Rožnově pod Radhoštěm.
Vyučil se houslařem, ale od roku 1911 studoval na AVU v Praze u prof. V.Bukovance, J.Preislera a A. Brömseho.. Díky stipendiu italské vlády také na římské akademii. V roce 1915 narukoval na frontu, takže akademii ukončil až v roce 1921 a usadil se v Brně. V letech 1920-22 tam řídil vlastní malířskou školu a v roce 1922 spoluzakládal první český vytvarný spolek v Brně - Klub vytvarných umělců Aleš. Od roku 1925 žil v Praze. V témže roce obdržel roční stipendium pro studijní pobyt v Paříži, kde studoval u F. Kupky. V letech 1922-42 šéfredaktor umělecké revue Salon v Praze.V roce 1938 opustil Prahu, přestěhoval se na Valašsko. Žil na Soláni (odkud pocházel jeho otec) ve srubu po malíři Schneiderkovi. Přitom působil jako profesor na Škole umění ve Zlíně a Uherském Hradišti. Účastnil se každoročních výstav Zlínského salónu.
Hodně cestoval - Francie, Itálie, Španělsko, Řecko, Belgie, Německo, Rusko atd. Jeho malba je charakteristická úsilím o vystižení podstaty beskydského kraje.
Ve svém díle se zaměřil především na figurální malbu, přičemž byl výrazně inspirován krajovým svérázem Valašska (např. obrazy Valašská svatba, Valašské právo, Jaro na salaši, Žně pod Soláněm). Vytvořil řadu podobizen, včet ně portrétů významných osobností (M. R. Štefánika, J. Křičky), i několik monumentálních fresek a sgrafit (v Praze, v Rožnově pod Radhoštěm). Věnoval se též grafafické tvorbě (volná, kniž ní i scénická grafika, plakáty, ilustrace - zvláště manželčiných knih).
. O svém vztahu k Valašsku hovoří v knize Malířovo mládí (1965) a Malířův život (1975), kterou napsal se svou ženou spisovatelkou Marií Podešvovou (1901-1994).

František Podešva bydlel na Spořilově, Jihovýchodní V., č. 969


Výstavy:

Autorské:
  • František Podešva: Nové obrazy, Galerie Jos. R. Vilímek, Praha (1949)
  • František Podešva, Dům umění, Olomouc (1972/1973)
Společné:
  • Národ svým výtvarným umělcům, Praha (1940/1941)
  • Národ svým výtvarným umělcům, Praha (1942)
  • Umělci národu 1943, Praha (1943)
  • Na prahu pětiletky s našimi malíři, Galerie Jos. R. Vilímek, Praha (1949)
  • Pražský Aleš 1949: XXIII. Členská výstava, Pavilon Jednoty výtvarných umělců na Příkopě, Praha (1949)
  • Umění do bytu pracujících, Galerie Práce, Praha (1949/1950)
  • Tvůrčí skupina Bezruč, Zámek Hradec nad Moravicí, Hradec nad Moravicí (1963)
  • Výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa, Praha (1975)
  • Severomoravští výtvarní umělci k 30. výročí osvobození Československa, Dům umění, Olomouc (1975)
  • Angažovaná monumentální tvorba v Severomoravském kraji. Volná výtvarná díla, Výstaviště Černá Louka, Ostrava (1976)
  • Umění vítězného lidu: Přehlídka současného československého výtvarného umění, Praha (1978)
  • České umění 20. století, Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou, Hluboká nad Vltavou (1986/1987)
  • Výstava výtvarného umění ze současné tvorby severomoravských umělců a ze sbírek Severomoravské galerie výtvarného umění v Ostravě, Park kultury a oddechu města Ostravy; Výstaviště Černá louka, pavilon B, Ostrava (1986)
  • Lidé-život-práce: Výtvarná díla ze sbírek ústřední rady odborů, Mánes, Praha (1988)
  • Přírůstky 1991 - 1995, Dům umění, Ostrava (1996)
  • Folklorismy v českém výtvarném umění XX. století, Výstavní síň Husova 19-21, Praha (2004)
  • Folklorismy v českém výtvarném umění XX. století, Státní galerie výtvarného umění v Chebu, Cheb (2004)
  • Folklorismy v českém výtvarném umění XX. století, Galerie výtvarného umění v Hodoníně, Hodonín (2004/2005)
  • Folklorismy v českém výtvarném umění XX. století, České muzeum výtvarných umění, výstavní prostory, Praha (2005)

[Na začátek stránky]