Spořilov - Dopravní stavby - Železnice

Odstavné nádraží Praha jih

Usnesení vlády č. 928/1960 z 12. října 1960 vyhlásilo záměr soustředit osobní dopravu na hlavní nádraží, odstavování a servisní činnosti soustředit do odstavných nádraží Sever a Jih (vybudováno pak bylo v letech 1961–1999 pouze jižní). Plochy Masarykova nádraží a nádraží Bubny a Těšnov měly být uvolněny. Nákladní doprava měla být svedena do jediného hlavního seřaďovacího nádraží ve Vršovicích (roku 2000 bylo naopak rozhodnuto o jeho zrušení), tranzitní vedena po obchvatech, v jejichž budování se pokračovalo. V letech 1961–1999 bylo vybudováno odstavné nádraží Praha-jih. Je komplexem zařízení pro zajištění provozního servisu, čištění, údržby a vystrojení vlakových souprav osobní železniční dopravy. Hlavní část byla dokončena v prosinci 1971, v letech 1978–1982 bylo vybudováno 150 m široké přemostění Botiče. Roku 1971 bylo odstavné nádraží jih propojeno s vršovickým nádražím, roku 1998 byla dokončeno oboustranné napojení spojky do vršovické trati. Ač se v původních plánech počítalo se svedením veškeré nákladní dopravy na vršovické seřaďovací nádraží, v roce 2000 bylo z důvodu útlumu nákladní železniční dopravy naopak rozhodnuto o jeho zrušení. Odstavné nádraží Praha-sever, jehož výstavba bylo plánována nejdříve do Libně, později do Běchovic, zřízeno nikdy nebylo.



Odstavné nádraží Praha jih
Generální projektant: Státní ústav dopravního projektování - SUDOP PRAHA a.s.
Investor: Správa přestavby železničního uzlu Praha - Stavební správa Praha
Nejvýznačnější dodavatelé: Železniční stavitelství Praha i Brno, Armabeton, Stavby silnic a železnic
Realizace: 10/1961 - 12/1999
Náklady: 1,5 miliardy Kč

Stavba byla řešena jako komplex provozů a zařízení pro zajištění provozního servisu, čištění, údržby a vystrojení vlakových souprav osobní železniční dopravy. Vzhledem ke značnému rozsahu celého areálu a finanční a časové náročnosti byla příprava a realizace stavby rozčleněna do souboru staveb. Celý areál je rozčleněn na tři hlavní kolejové skupiny - vjezdovou skupinu s jednokolejnou spojkou do osobního nádraží žst. Praha Vršovice, střední (pořádací) skupinu s rozhodujícími provozními a technologickými celky a odjezdovou skupinu s jednokolejnou spojkou do seřaďovacího nádraží Praha Vršovice. Stavba byla zahájena v říjnu 1961 a ukončena po neuvěřitelných 38 letech v roce 1999.


JLV, a.s. = Jídelní a lůžkové vozy

Jak je z leteckého snímku patrné, odstavné nádraží Praha-jih se skládá ze tří kolejových částí. Zleva: vjezdová skupina s jednokolejnou spojkou do nádraží Praha-Vršovice, střední kolejová skupina s hlavními provozními a technologickými zařízeními a konečně (vpravo) odjezdová skupina s jednokolejnou spojkou na seřaďovací nádraží Praha-Vršovice. Podél Jižní spojky mimo nádraží pak vede nezávislá nákladová kolej železniční Jižní spojka Malešice-Branický most.

  • Výstavba nádraží začala etapou 1a v říjnu 1961. Tato etapa je charakteristická velkým rozsahem zemních prací. Např. výkopy a násypy železničního spodku znamenaly přemístění 197 000 m3 zeminy. Kolejiště vjezdové a střední skupiny včetně spojovací, výtažné a fekální koleje má znamenalo 22,3 km kolejí a 151 výhybek. Do stavby dále patřila přijímací budova, ústřední stavědlo a další tři stavědla, provozní ošetření lokomotiv (POL), 8,7 km komunikací, 5 km vodovodů a 5 km kanalizací. Stavba byla dokončena v prosinci 1971.
  • V únoru 1969 odstartovala stavba ONJ 1.b. Byla to stavba bohatá na speciální technologické celky, jakými byla tunelová myčka italské firmy Ceccato Vicenza s čistírnou odpadních vod, hlavní hala pro provozní ošetření vlakových souprav (POVS) s průjezdnými kolejemi a dvě rychlomyčky. Dále bylo provedeno zatrolejování vjezdové a střední skupiny včetně osvětlovacích věží. Stavba byla dokončena v prosinci 1978.
  • V témže měsíci byla zahájena třetí stavba ONJ, 3.část - přemostění Botiče. Jednalo se o 150 m dlouhé přemostění potoka železobetonovou deskou. Stavba byla dokončena po čtyřech letech.
  • V prosinci 1974 odstartovala stavba ONJ, 2. část. V náplni měla technologickou část POVS, spalovnu odpadků z čištění osobních vagonů a parní kotelnu dánského výrobce DANSTOKER o výkonu 2,5 tuny páry/h. Stavba byla dokončena v prosinci 1988.
  • Pátá a šestá stavba byly zahájeny současně v květnu 1974. Stavba ONJ, 4. část dokončila kolejiště střední skupiny včetně elektrického ohřevu, stavba ONJ - ubytovny představovala vybudování komfortního ubytování pro vlakový personál (kapacita 344 lůžek). Obě stavby byly dokončeny v prosinci 1977.
  • V červenci 1979 byla zahájena stavba ONJ, 7. část - depo jídelních a lůžkových vozů. Objekty areálu představovaly provozní budovu s výrobnou jídel a polotovarů, halu pro zbrojení vozů, prádelnu s kapacitou 2200 tun prádla za rok, výrobnu blokového ledu, stavědlo JLV, kolejiště a další pomocné provozy.
  • V září 1982 byla zahájena v pořadí osmá stavba ONJ, 5.A část - odjezdová skupina, v níž hlavní těžiště prací reprezentovaly práce na železničním spodku a svršku. Celkem bylo vybudováno 26 kusých kolejí s prozatímním ukončením před potokem Botičem. Stavba skončila v listopadu 1989.
  • V listopadu 1984 zahájila stavba ONJ, 9. část. Její náplní bylo vybudování přívodního řadu pitné vody. Stavba skončila v září 1989.
  • Poslední stavbou se stala stavba ONJ, 5.B část, zahájená v dubnu 1990, která byla pokračováním stavby 5.A části. Když stavba v prosinci 1999 končila, byly v provozu jen čtyři průjezdné koleje a jedna kusá. Tím byl zahájen bezúvraťový provoz. Kolejiště bylo vybaveno RZZ, TV, osvětlením a sdělovacím zařízením a propojeno kolejovou spojkou se seřaďovacím nádražím Praha Vršovice. Řízení provozu bylo zajišťováno z nové výpravní budovy (stavědlo "Odjezd"). V prosinci 1999 bylo ještě kolejiště rozšířeno o dalších sedm průjezdných a jednu kusou kolej. Současně byla provedena rekonstrukce haly POL.
Vjezdová kolejová skupina

Pohled od jihovýchodního konce kolejiště

Pohled od severozápadního konce kolejiště

Vyústění Botiče


Střední kolejová skupina (servis)


Výjezdová kolejová skupina


Pohled z Chodovské ulice

Pohled ze stráně za Chodovskou ulicí

Pohled ze stráně za Chodovskou ulicí

Pohled ze Záběhlické ulice směr vršovické nádraží

Pohled ze Záběhlické ulice zpět ke Spořilovu

Pohled na most Jižní spojky přes Záběhlickou ulici


[Na začátek stránky]