Průvodce Praha: Okolo VÚVA: Kampa

  Huťský (Dolní či Všehrdský) mlýn čp. 449/III



Huťský mlýn
Mlýn Huť leží na levém břehu Čertovky. V pramenech je zmiňován už ve 13. stol., kdy patřil s přilehlými parcelami klášteru v Chotěšově. Časté přestavby však zcela setřely jeho starobylý původ.
V r. 1293 byl prodán Janu, proboštu vyšehradskému, od něhož se pak dostal do majetku malostranských dominikánek. Za husitských bouří byl mlýn v r. 1420 vypálen a posléze získán Staroměstskými do jejich jurisdikce.
Dům se zahradou, která se pomajiteli mlýna (1489) koncem 15. stol. nazývala Vencelíkovská, ležel při strouze Čertovce.
Nás bude zajímat, že počátkem 16. stol. patřil mezi majitele mlýna humanistický právník Viktorin Kornel ze Všehrd, který se sem přiženil v roce 1500. Panna Apolena z Dříně mu přinesla mlýn věnem. Tady napsal svá hlavní díla a 1520 zde na mor zemřel. Jeho žena pak držela mlýn ještě v roce 1522.
V roce 1543 připadl mlýn Malostranským. S nimi ho pak Michna z Vacínova v roce 1624 vyměnil za pivovar Hrachovský. Michnové k mlýnu přikoupili sousední domek čp. 448/III, který pak sloužil jako obydlí mlynáře.
Před r. 1779 byl mlýn nákladně přestavěn. Do této přestavby lze klást části některých vnitřních dělících zdí (tehdy byl totiž v patře zřízen byt mlynáře). O pár let později (1786) bylo upraveno i mlýnské zařízení včetně mlýnského kola. Na počátku 19. stol. se v mlýně přestalo mlít. Objekt byl používán dále jednak pro bydlení, jednak jako skladiště. V letech 1905 a znovu 1947 vyhořel a nadále sloužil jen k bydlení, naposledy byl takto upraven po dvojím požáru podle plánu z roku 1953. Tehdy připadl Institutu tělesné výchovy a sportu. Dnes je tu Mlýnská kavárna.
Mlýnské kolo je novodobé s použitím starších kovových prvků. A jak se na mosazné cedulce dovíme, obnovil ho v roce 1995 Fratišek Mikyška z Petrovic u Sedlčan.


Kolo Huťského mlýna



   Kolo se stříškou

   Stavidlo

   Interiér restaurace

[Na začátek stránky]