Průvodce Praha: Okolo VÚVA: Kampa

  Pinkasové

  JUDr Adolf Maria Pinkas [1800-1865]

Adolf Maria Pinkas se narodil 27. 1. 1800 v Praze a tamtéž zemřel 28. 9. 1865. Pohřben na dnes již zrušeném Malostranském hřbitově.
V roce 1823 dokončil právnická studia dosažením hodnosti doktora práv a věnoval se advokacii. Od roku 1832, kdy se stal českým zemským advokátem, měl rozsáhlou praxi, zejména ve šlechtických kruzích. Aktivně se účastnil revolučního roku 1848.
Jako člen Svatováclavského výboru přepracoval v mnohem umírněnějším duchu Braunerův návrh petice panovníkovi. Oproti zrušení roboty a poddanství požadoval Pinkas pouze "přiměřené opravy v poměrech selských". Nový návrh vyvolal odpor mnoha členů výboru, byla to však právě tato petice, jež byla v březnu 1848 doručena císaři Ferdinandovi I. (V.). Členem deputace k panovníkovi byl i Pinkas. Byl i členem Národního výboru a v létě 1848 byl zvolen poslancem Ústavodárného sněmu, kde se účastnil prací na přípravě nové ústavy. Ač sám federalista, stál na pravici české politické reprezentace v opozici proti Palackého federalistickému návrhu založenému na národnostním principu. Po rozehnání kroměřížského sněmu byl Pinkas na rozdíl od Palackého, jenž se stáhl z politického života, nadále ochoten spolupracovat s vídeňskou vládou na základě oktrojované ústavy.
V šedesátých letech se stal z osobních důvodů velkým odpůrcem českých státoprávních snah. Vystupoval proti nim jak v německém tisku, tak z tribuny zemského sněmu.

 


  ak. mal. Soběslav Hyppolit Pinkas [1827-1901]

Soběslav Hypolit se narodil 7. 10. 1827 v Praze a zemřel 30. 12. 1901 tamtéž.
Syn předchozího. Už v mládí projevoval malířské nadání, a tak se v průběhu studií na malostranském gymnáziu školil v malířství u Františka Čermáka (bratra malíře J. Čermáka) a roku 1849 se zapsal na pražskou malířskou Akademii. Ale roku 1850 odešel do Mnichova a pokračoval tam ve studiu u profesora Berdellého.
V revolučních letech 1848-49 se pod vlivem svého otce a švagra, známého historika umění A. Springera, aktivně účastnil radikálního hnutí jako centurion studentské legie. V této době vytvořil řadu kreseb s politickou tematikou či portréty slavných českých osobností (například F. Palackého). Proto také po potlačení revoluce odešel do Mnichova a roku 1854 do Paříže.
Zde, ovlivněn Jeanem Françoisem Milletem, si vybírá za náměty nejprostší a nejvšednější scény ze života Pařížanů, např. Rybářské děvče, Dělníci na Montmartru. Působí na něj volná atmosféra malířských kolonií v Marlotte a Veaux-de-Cernay v Barbizonu (Pasačka z Marlotte, Metařka, 1864) i krásná francouzská příroda, kterou zachytil mj. na svých krajinomalbách na pomezí romantismu a realismu Skály ve Fontainebleau (1864), V lese u Cernay la Ville (kolem 1865). Svůj obraz vystavoval i na pařížském salónu (Drvoštěp a smrt), ale nebyl přijat.
Od roku 1869 se datuje umělcovo tzv. pražské období. Jeho malířská činnost na rozdíl od jeho současníka J. Mařáka postupně slábla, dokonce se načas odmlčel a soustředil se spíše na okruh své nejbližší rodiny a na veřejnou činnost, kde se intenzívně angažoval v Umělecké besedě (byl i jejím předsedou), pečoval o zrestaurování kaple sv. Kříže, ujal se mladých a pronásledovaných umělců (především M. Alše), spolupracoval v radě pro budování Národního divadla a sám se podílel i na jeho malířské výzdobě jako spolupracovník Alše. Neustále však udržoval živé styky s Francií, kde obdržel v roce 1898 řád čestné legie. V Pinkasově všestranné činnosti je nutno zmínit i jeho tvorbu karikaturní a politické kresby či jeho práce z oblasti užitého umění (fajánse), kde byl horlivým zastáncem spojení umění a řemesla. Souborná výstava Pinkasových prací se v Praze konala však až v roce 1925, dlouho po jeho smrti.


Soběslav Hypolit Pinkas: Děti, hrající si na Kampě. Olej na plátně 1854, NG Praha


  JUDr Ladislav Pinkas [1863-1936]

Bankovní úředník v Praze. Narodil se 1863 ve Vaux de Cernay (Francie) a tamtéž žil až do svého 6 roku, kde jeho otec Soběslav Pinkas, malíř a profesor, tehdy působil. V roce 1869 se vrátil se .do Prahy. Zde studoval na gymnáziu a následně právnickou fakultu. V letech 1893 a 1894 pokračoval studiem práv v Paříži.
Po návratu do vlasti se věnoval se advokacii a v roce 1895 si v Praze otevřel vlastní advokátní kancelář. V témže roce byl zvolen zemským poslancem za Malou Stranu a vyslán jako přísedící do zemského výboru, kteroužto funkci zastával až do převratu, kdy se vzdal veškeré politické činnosti a věnoval se výhradně jako předseda Ústřední banky českých spořitelen peněžnictví. Významným způsobem pracoval také na utužení styků česko-francouz. v Alliance francaise a v našem sermířství.



[Na začátek stránky]