Průvodce Praha: Okolo VÚVA: Kampa

P. Ludvík Seyavalter [1857-1917]



Ludvík Seyvalter
Ludvík Seyvalter se narodil 1857 v Brandýse n./L. a zemřel 1917.
Otcem Ludvíka byl pilnikářský mistr v Brandýse František Seyvalter. Ludvíkův bratr František (1854-1938) vystudoval v Praze kněžský seminář a v roce 1879 byl vysvěcen na kněze. V jeho stopách šel i mladší bratr Ludvík. Mezitím se Seyvalterovi přestěhovali do Prahy na Kampu a později do domu V lázních čp. 520 a konečně do Mostecké. Matka Ludvíka onemocněla rakovinou, ztratila zrak a před smrtí důtklivě žádala Ludvíka, aby pro slepé v budoucnu něco udělal.
Ludvík, v roce 1882 vysvěcený na kněze začal kaplanovat v Dolním Slivně a už tehdy začal shánět prostředky k vyplnění matčina přání. Jako farář v Čičelicích nakonec v roce 1908 zakládá ústav pro nevidomé dívky na Kampě v Praze v čp. 500. Jeho staut byl shválen c.k. místodržitelstvím hned následujícího roku.
Byl to druhý ústav s takovýmto zaměřením v Praze. Prvním byl Ústav pro vychování a léčení chudých slepých dětí a na oči chorých na Hradčanech, založený v roce 1808 a spravováný milosrdnými sestrami kongregace sv. Karla Boromejského. O dívky na Kampě pečovaly Milosrdné sestry kongregace Františkánek z mateřince v Chrudimi. Staraly se zde o nevidomá děvčata od nejútlejšího věku až do pozdního stáří. Aby ústav prosperoval, bylo neustále nutné shánět peníze. Konaly se proto propagační cesty po továrnách a velkostatcích a získávaly se vlivné osobnosti, jako např. strahovský opat Metod Zavoral nebo JUDr. Čeněk Klier, ředitel Pražské městské spořitelny. V roce 1917 však Ludvík zemřel (pochován v Brandýse n./L.) a díla se ujímá jeho bratr P. František Seyvalter. Za jeho vedení je na Kampě vybudovaná moderní Útulna pro slepé dívky a s nebývalým úsilím buduje i jeho pobočku v Brandýse n./L.
To, že ústav vzkvétal, dokazuje, že do jubilejního roku 1934, po 25 letech trvání, prošlo ústavem 151 slepých dívek různého vyznání, národnosti a majetkových poměrů (některé z nich odešly, aby opatrovaly děti svých příbuzných, jiné získaly místa varhanic, několik jich zemřelo a dvě se dokonce vdaly).
František Seyvalter umírá v roce 1938. Ústav na Kampě však po jeho smrti neměl dlouhého trvání. Nová budova v atraktivním místě se zalíbila úředníkům Zemského plánovacího úřadu a tak se v roce 1949 odtud chovanky stěhují do filiálky v Brandýse n./L.

Chovanky ústavu (foto z dobového letáku, žádajícího o sponzorské dary)

[Na začátek stránky]