Okolo VÚVA: Klárov


ak. arch. Vilém Kvasnička [1885-1969]


Vilém Kvasnička se narodil 3. 8. 1885 v Třeboni a zemřel 26. 11. 1969 v Praze. Byl synem třeboňského knihkupce. Na Uměleckoprůmyslové škole v Praze byl žákem J. Kotěry (1907-10). V letech 1909-11 pracoval u Ladislava Skřivánka, od r. 1911 pracoval v Budapešti (Maďarsko), po narukování se zakrátko dostal jako legionář do československého vojska v zahraničí. Publikoval především v časopisu Styl, byl členem Společnosti architektů a Syndikátu výtvarných umělců československých. Získál francouzský řád Officier ď Academie.
V l. 1909 -11 pracoval v ateliéru Ladislava Skřivánka, ale již samostatně navrhoval několik rodinných i činžovních domů. Z r. 1910 pochází náhrobek na Olšanském hřbitově na Žižkově (Jindřich Švanda) a náhrobek na hřbitově ve Vršovicích. Od r. 1911 působil v Budapešti v ateliéru prof. de Toery a Pogány. V ateliéru připravoval soutěžní návrh firmy na rakousko-uherskou banku ve Vídni, pojišťovnu Adrii a činoherní divadlo v Budapeští. Za války, resp. po ní byl činný především jako navrhovatel památníků legionářů. Do Čech se vracel přes Čínu (1920). Po návratu se přihlásil do soutěže na druhé státní české divadlo v Praze (dostal se do užšího výběru), na divadlo v Olomouci (umístil se na III. pořadí), na zemědělskou průmyslovou školu v Mladé Boleslavi (1923, III. místo při neudělení prvního) a obchodní školu v Kolíně (oboje spolu s J. Mayerem). Z l. 1922-26 pochází stavba obchodního a nájemního domu čp, 779/11 na Václavském nám. (Nové Město pražské), který vytvořil s Janem Jarolímem. Již v r. 1923 pracoval na projektu nové nemocniční budovy u Nemocnice milosrdných (čp. 847/1) Na Františku, která byla v puristickém stylu dokončena r. 1927. Puristický je rovněž jeho rodinný dvojdům čp. 640 a 641/XIX ve Vilímovské ul. v Dejvicích, jehož projekt zhotovil v prosinci 1927. V 1.1927-28 dále navrhoval rodinné domy čp. 1827 v dnešní ul. U Mrázovky na Smíchově a spolu s Ladislavem Sukem také čp. 1371 v dnešní Valčíkově ul. v Libni. Dále vypracoval návrh občanské záložny v Hostomicích (1930), v r. 1929 projekt transformační stanice (čp. 132/III) elektrických podniků hl. města Prahy na Klárově (Malá Strana), která byla vybudována v l. 1930-32. Architektonicky řešil pomník T. G. Masaryka v Hodoníně (se sochařem Aloisem Bučánkem, 1930) a také pomník Karolíny Světlé se sochařem J. Bílkem z Hořic ve Světlé pod Ještědem (1931); s týmž sochařem prováděl i sochu M. Jana Husa ve Vinaři (Praha 9). Z r. 1930 rovněž pochází jeho adaptace spořitelny v Třeboni. V r. 1935 byla podle jeho plánů provedena adaptace soudní budovy čp. 559/XI v Seifertově úl. na Žižkově v puristickém duchu. Z r. 1936 pochází stavba rodinného domu čp. 908 ve Střešovické ul. ve Střesovicích. V r. 1937 vypracoval soutěžní návrh na okresní úřad v Mladé Boleslavi, kde údajně téhož roku (1937) modernizoval tamní radnici. Dále vypracoval soutěžní návrh na justiční a finanční úřady na Žižkově, na budovu okresního úřadu ve Vodňanech (1941). Po r. 1943 se ještě tento architekt podílel na opravách zámku Karlova Koruna u Chlumce nad Cidlinou (Hradec Králové).





[Na začátek stránky]