Průvodce Praha: Okolo VÚVA: Fürstenberský palác a zahrada

  Fürstenberský palác čp. 153 (Valdštejnská ulice)

  Fürstenberský palác (pohled z dolní zahrady - vlevo severní fasáda Valdštejnského paláce)

Fürstenberský palác, který je dnes sídlem polského velvyslanectví, má dlouhou historii. Z významných stavebních mezníků lze jmenovat rok 1580, kdy již před tím postavené budovy koupil císařský rada Václav Berka z Dubé. Ten v roce 1583 přikoupil ještě vinice na svahu hradního návrší. Asi do roku 1600 byl palác dále rozšiřován až do nynějšího objemu. V roce 1714 získali palác na hrabata z Vrbna, kteří přispěli portálem v uličním průčelí. Definitivní podobu palác dostal v polovině 18. století za hraběte Václava Kazimíra Netolického z Eisenbergu, přičemž bylo použito starého renesančního domu Berků z Dubé, jejichž znak z roku 1589 je dodnes nad zadním vchodem do paláce.
V roce 1822 palác zakoupil Karel Egon II. z Fürstenbergu, majitel železářské huti v Nižboru a člen Královské učené společnosti, který tu měl cenné sbírky a knihovny a také skladiště hotových železářských výrobků.
Roku 1920 získal palác československý stát, který jej od roku 1922 pronajímá polskému velvyslanectví.
V patře paláce je velký sál, zdobený nástropní freskou neznámého malíře z poloviny 18. stol.
K tomuto paláci náleží terasovitá zahrada s kašnou, schodišti a balustrádami, vesměs z poloviny 18. stol., obnovená koncem 19. stol., když byla dlouho skladištním prostranstvím pro palivové dřevo a železářské produkty.


  Půdorysy paláce

 


  Malá Fürstenberská zahrada
  Malá Fürstenberská zahrada

Malá Fürstenberská zahrada patří mezi nejvýstavnější terasové zahrady v Praze. Je situována na příkrém svahu v úzkém, mohutnými zdmi vymezeném pásu, rozčleněném opěrnými zdmi do deseti odstupňovaných teras. Dominantní stavbou zahrady je štíhlá věž vyhlídkového altánu. Z nejvyšší podesty schodiště se vstupuje do jižních zahrad Pražského hradu. Charakteristické pro celou zahradu je uplatnění pnoucích a stromkových růží.
Zakladatelkou byla Marie Barbora Černínova z Chudenic, rozená Schaffgotschová, která v roce 1759 koupila palác s dnešním čp. 154 a v letech 1769 a 1776 k němu přikoupila dva menší sousední domy se zahradou. To jí umožnilo vyvinout rozsáhlou stavební činnost, při níž oba domy spojila v jednotně řešený pozdně barokní celek a současně založila na svahu pod zdí hradních valů terasovou zahradu. Prostor dnešní zahrady byl tehdy využíván jako vinice, později jako renesanční užitková zahrada. Přestavba paláce i řešení zahrady se připisuje Ignácovi Palliardimu, který ji provedl v letech 1784 až 1788.
Zahrada je koncipována v osové symetrii s otevřeným altánem, k němuž vede dvojice schodišť a od nějž pak pokračuje za brankou jednoramenné schodiště k hořejší terase. Kompozice vrcholí loggií s trojicí arkád v hlavním průčelí. Nad širší střední arkádou je umístěn štít s aliančním znakem Schaffgotschů a Černínů. Terasy jsou ohraničeny jednak plnými parapety, jednak balustrádami. Také nad loggií je terasa s balustrovým zábradlím, k níž vede schodiště umístěné v drobné věžičce vpravo.
Všechny tyto zahradní architektury doznívajícího baroka působí neobyčejně elegantním, křehkým a vznosným dojmem.
Po Marii Barboře Černínové se v držbě objektu vystřídalo několik majitelů, až jej roku 1865 koupil Maxmilián Egon kníže Fürstenberk, tehdy majitel paláce čp. 153. Důvodem koupě byla právě zahrada, která umožnila spojit tento palác s palácem čp. 158, později Pálffyovským, který tehdy rovněž patřil Fürstenberkům. Ti jej v roce 1883 odprodali, čp. 155 však zůstalo nadále spojeno s palácem čp. 153. Zatímco se majitelem paláce čp. 153 stal po první světové válce československý stát, palác čp. 155 se zahradou zůstal v držení Fürstenberků až do konce druhé světové války.
Rokoková terasová palácová zahrada italského typu, bohatě členěná a náročně architektonicky ztvárněná prošla řadou oprav a přestaveb, naposledy v letech 1997–2000.


  Malá Fürstenberská zahrada


  Velká Fürstenberská zahrada
  Pohled na velkou Fürstenberskou zahradu ze zámeckých schodů

 

Na městišti Fürstenberského paláce, k němuž zahrada patří, stály ještě v první polovině 16. století menší měšťanské domy se zahrádkami. Měly zde vinice benediktinky od sv. Jiří.
Prvním významným majitelem zde byl humanista Jan starší Hodějovský z Hodějova, místosudí Českého království, který jeden z domů se zahradou koupil v roce 1545. Dům držel sice jen deset let, ale zřejmě jej zvelebil, což se týkalo i zahrady s besídkou, neboť obé prodal v roce 1555 za dvojnásobek kupní ceny. K němu pro zajímavost: dostal se do sporu s pány z Rožmberka, kteří nad ním stavěli svůj palác a zedníci mu bezohledně sypali kamení a rum dolů po valech až do jeho zahrady.
Po roce 1555 se tu vystřídalo několik méně významných majitelů. Teprve v roce 1585 získal dům Václav nejstarší Berka z Dubé a Lipého a připojil jej k dříve už zakoupeným dvěma sousedním domům. Václav Berka, který si tento svůj majetek dal v roce 1597 vložit do Zemských desek, je vlastně zakladatelem paláce.
V jeho rodu se udržel až do roku 1714, kdy jej po ovdovělé Marii Elišce z Dubé a Lipého zdědil syn z jejího druhého manželství Václav Albrecht z Vrbna. Jeho dědic, Karel Václav z Vrbna, prodal roku 1743 dům Václavu Kazimírovi Netolickému, který dal palác přestavět do nynější podoby a dal také upravit na svahu pod valy terasovou zahradu. Jeho szn Adam a zejména pak manželka Valburga, rozená hraběnka z Bredy, po smrti manžela 1769. Zřejmě za ní byl na vrcholu u Starých zámeckých schodů postaven vyhlídkový pavilon. Autorství někteří připisují Ignáci Palliardimu.
Teprve v roce 1822 přešel palác se zahradou do majetku Karla Egona z Fürstenberka. Ten však dbal o zahradu málo. Patřily mu křivoklátské slévárny a dolní část zahrady sloužila dlouho jako skladiště železářských výrobků. Její dnešní úprava vznikla až na konci minulého století podle projektu architekta Josefa Liebla.
Fürstenberská zahrada je ze zahrad pod Pražským hradem nejrozlehlejší. Rozkládá se na ploše 1,55 hektaru, její šíře je 130 mm má deset teras s výškovým rozdílem 35 metrů. Na schodišti jsou původní litinové cihly.
Dolní zahrada je dnes veřejnosti nepřístupná, neboť Fürsterberský palác je od roku 1945 opět sídlem polského velvyslanectví a dolní část zahrady je v jeho užívání.
Zahrada byla otevřena po kompletní rekonstrukci architektem Ivanem Březinou a zahradníkem Janem Weinfuterem v roce 2008.


  Velká i Malá Fürstenberská zahrada na Morstadtově prospektu.

  Velká Fürstenberská zahrada po otevření 2008

  Velká Fürstenberská zahrada po otevření 2008

  Velká Fürstenberská zahrada po otevření 2008



[Na začátek stránky]