Okolo Brd: Černošice: Osobnosti

Marie Fischerová-Kvěchová (1892-1984)


Česká malířka Marie Fischerová-Kvěchová (signatura MFK) se narodila 24. března 1892 v Kutné Hoře, ale už ve třech letech se přestěhovala do Prahy.
V patnácti letech byla přijata na Uměleckoprůmyslovou školu, kde jejími profesory byli E. Krostová, J. Preisler, Jakub Schikaneder a Josef Schusser. Absolvovala na podzim roku 1913 a na doporučení malířky Zdenky Braunerové s přítelkyní Boženou Vohánkovou odjela na studijní pobyt do Paříže, kde studovala malbu u profesora Nandina.
Na začátku první světové války se vrátila do Prahy. Tehdy se provdala za MUDr Jana Fischera, s nímž měla tři děti. Bydleli sice v Praze (Praha1 Křižovnická 3), ale letní byt si našli v Černošicích, vila Sakrabonie (Vrážská 332). Jinak manželé Fischerovi velmi rádi cestovali - především za lidovým uměním výtvarným i slovesným - na Moravu, Slovensko, Podkarpatskou Rus, ale i Bulharsko a Jugoslavii. Na cestách MFK sbírala do skicáků mnoho námětů, které později zpracovávala mj. v ilustrovaných lidových písních, které již více jak deset let vycházejí jako kalendáře. Její umění patřilo především dětem. Ilustrovala velké množství dětských knih a starší generace jistě zná její knížku pro prvňáky - Poupata. Ještě dnes se setkáme s jejími kresbami na pohlednicích či betlémech.
Její dílo bylo oceněno Zlatou medailí na výstavě v Paříži v roce 1925.
Zemřela 2.6.1984 v Černošicích a zde je také pochována.


Z hlavních děl:

  • 8 sgrafit pro dětskou opatrovnu ve Dvoře Králové (1924)
  • 8 nástěnných obrazů do dětských pokojů (1922)
  • 4 velké krojové studie
  • Nástěnné obrazy pro školy (1925)
  • ilustrovala 12. knih pro děti, mj. Kožíškovy Poupata
  • ilustrace ke Karafiátovým Broučkům
  • ilustrace k Babičce od Boženy Němcové
  • soubory kreseb:
    • Našim dětem
    • Kalendář malých
    • Denní život batolátka
    • Kde domov můj
    • Obžínky
    • Sládkovy skřivánčí písně
    • Památník malého děťátka
    • Návrhy na dětské oblečení, modrotisky a dětský jídelní servis
    • Vystřihovací dětské panenky
    • Ilustrované klasické pohádky na diafilmech
    • Památníček k narození dítěte

V jejím ateliéru vzniklo také mnoho dětských portrétů a to zejména po roce 1948 kdy nesměla publikovat (byla v Dikobrazu prohlášena za buržoazní malířku).
Její betlémy asi zdobí nejednu domácnost o vánocích (vyšly tři vrze)
Mezi knihy, jejihž vydání se malířka již nedožila patří : Pro naše mámy a děti. (Albatros)



 


[Na začátek stránky]