Český ráj: Libiš: Osobnosti


Bohumír Číla (1885-1973)



Bohumír Číla
Bohumír Číla1) se narodil 16. 05. 1885 v Nové Pace a zemřel 13. 02. 1973 v Praze.

Studoval na Umelěcko-průmyslové škole a na Akademii výtvarných umění v Praze, kde byl žákem prof. Fr. Ženíška. Už za studií získal četné ceny, mj. cestovní stipendium do Paříže, kde pobyl delší dobu. V roce 1911 pobýval v Římě, kde provedl cyklus obrazů ze života sv. Václava. Maloval portréty a figurální kompozice, věnoval se i církevní malbě. V roce 1937 vystavil v Praze soubor svých obrazů ze Slovenska. Získal Turkovu cenu hl. m. Prahy.
Byl vynikajícím restaurátorem, na Staroměstské radnici v Praze obnovil Brožíkovy obrazy M. J. Hus před koncilem a Zvolení Jiřího z Poděbrad. V Národním divadle renovoval Hynaisovu oponu a Mánesovu kalendářní desku na staroměstském orloji.
Vedle restaurování se věnoval i portrétování a figurální komposici. Z olejových prací které provedl si zaslouží uvést: portrét Pia X. a operního pěvce V. Viktorina, dále "PoIednici", "Hercegovku", "Stětí Jana" "Kristus v chramě", "Fakir", "Sv. Jerolím" atd. Taktéž jako restaurátor provedl v oboru freskovém četné práce. Vyzdobil v Čechách mnoho kostelů svými malbami a znalost techniky al-fresco ho předurčily k restaurování vzácných starých fresek.
----------------------------
1) Číla bylo příjmení několika novopackých malířů



Z díla:

Z větších restaurátorských prací připomeňme Čílovu obnovu Maroldovy Bitvy u Lipan. V r. 1929 totiž neunesla dřevěná konstrukce váhu sněhu a zřítila se, takže z celé budovy zbyly jen části obvodových stěn. Vyproštěný obraz byl přemístěn do Průmyslového paláce, zde byl rozložen na podlaze a bylo započatou s jeho restaurací. Teprve v r. 1934 si mohli návštěvníci znovu prohlédnout rozměrný obraz v nově postaveném zděném pavilonu tamtéž, který vybudoval Spolek inženýrů a architektů SIA a který byl slavnostně otevřen k pětistému výročí bitvy u Lipan. Pavilon navrhl ing. Vojtěch Krch, železnou nosnou kostru dodala pražská Kolbenka. Uvnitř pavilonu byla vybudovaná železobetonová válcová stěna se sádrovou vrstvou, na kterou bylo plátno nalepeno. Po zrušení spolku převzal obraz do správy Park kultury a oddechu Julia Fučíka, později Výstaviště. Další restaurační práce provedl opět Bohumír Číla v r. 1962 a J. Stejskal v r. 1991.

V roce 1935 byly v Dolním Bukovsku u Veselí nad Lužnicí náhodně při malování kostela objeveny gotické fresky. Zdejší ing. František Řehoř zašel do kostela a pokusil se odstranit starou omítku a skutečně se pod ní objevily staré malby. Ihned oznámil věc Státnímu památkovému úřadu, práce byly zastaveny a po komisionálním řízení akademický malíř Bohumír Číla začal s odkrytím a restaurací. Fresky pocházejí z doby 1320- 50 a jsou provedením i myšlenkovým pojetím jedinečné. Rožmberkové měli v té době dovedného malíře, který zdobil růžné kostely na jejich panství, ale žádné z nich nedosahují umělecké úrovně fresek v Dolním Bukovsku.

Stejně náhodně byly později objeveny gotické fresky v kostele sv. Jakuba v Libiši. I restaurace těchto fresek byla svěřena Bohumíru Čílovi, který je odkryl a renovoval v letech 1940-42.

Za pražského povstání v roce 1945 byl silně poškozen staroměstský orloj, mj. i Mánesova kalendářní deska. Novou desku podle originálu namaloval v roce 1946 právě Bohumír Číla. Originál je uložen v Muzeu města Prahy. Číla se údržbě maleb na orloji věnoval i nadále se svoji dcerou, akademickou malířkou a restaurátorkou Bohumírou Míšovou-Čílovou (1932 až 1997), která po jeho smrti péči o orloj převzala.


[Na začátek stránky]