Průvodce Praha-sever: Roztoky u Prahy: Významné osobnosti

MUDr Čeněk Rýzner (1845-1923)


Čeněk Rýzner



Únětická kultura

Narodil se 9.1.1845 v Horních Studénkách u Zábřehu a zemřel v Roztokách 12.2.1923
Po gymnáziu v Moravské Třebové absolvoval tříleté studium na medicínsko-chirurgickém učilišti v Olomouci.
Školu ukončil s velmi dobrým prospěchem ve všech oborech v r. 1866. V témže roce byl aprobován nejprve na patrona chirurgie a vzápětí i na porodníka. 28. února 1866 složil přísahu a 21. března nastoupil jako obecní lékař v Roztokách. Nejprve jako lékař ve zdejší továrně Oesinger na barviva a od roku 1870 zastává místo obecního lékaře v Roztokách.
Dne 7. října 1867 se Rýzner v Úněticích oženil s dcerou Václava Lemingera (potomka "Lomikara" z Jiráskových Psohlavců), ředitele únětického panství, Antonií (nar. 2. 5. 1845). Manželé Rýznerovi přivedli na svět dvě děti.
Vedle svého povolání se věnoval antropologii, mineralogii, palentologii, etnografii a zejména archeologickým výzkumům v okolí, hlavně na Levém Hradci, u Unětic, na vrchu Řivnáči a v okolí obce Černý Vůl.
V roce 1888 spolu s Karlem Václavem Adámekem, Josefem Ladislavem Píčem a Fraňkem Párisem založili Společnost přátel starožitností českých, která se zabývala ochranou a zachováním historických památek v českých zemích a Rýzner byl zvolen starostou. Tato společnost začla v roce 1893 vydávat vlastní časopis, který vychází dodnes.
V roce 1890 byl jmenován obvodním lékařem pro Horoměřice, Roztoky, Žalov, Suchdol, Úholičky a Únětice a současně se stal členem výboru Jubilejní výstavy, která se konala v roce 1891. Tehdy také končí veškerá archeologická činnost MUDr. Rýznera. Bylo to dáno nejen velkým časovým zaneprázdněním lékařskou praxí, ale i spory s některými významnými profesionálními archeology.
O svých výzkumech napsal řadu článků do odborných časopisů. Člen různých archeologických společností, muzejního spolku v Čáslavi, čestný člen Průmyslové besedy v Roztokách, dělnického spolku Bratrství v Klecanech. Spoluzakladatel Sokola v Roztokách. Aktivně se podílel na přípravě archeologické a národopisné expozice výstavy v r. 1891. Jeho archeologická badatelská činnost inspirovala řadu jeho přátel z řad spisovatelů a malířů, např. Mikoláše Alše. Ten se s ním seznámil za svého suchdolského pobytu. Rýznerovy nálezy poskytly Alšovi inspiraci pro některé atributy postav jeho obrazů.
MUDr. Čeněk Rýzner zemřel v Roztokách 12. února 1923 a je pohřben na hřbitově v Levém Hradci.


Rýznerovy archeologické výzkumy:
  • 1879 - Roztoky za kostelem, poloha "V Solníkách". Výzkum mohyly ze starší doby železné.
  • 1879-80 - Únětice, Suchý vrch. Pohřebiště ze starší doby bronzové, asi 1800 let př. n. l. Šlo o dosud neznámou kulturu, která podle naleziště je dnes nazývána “kultura únětická”.
  • 1881-1883 - vrch Řivnáč poblíž Levého Hradce. Hradiště z pozdní doby kamenné.
  • 1882 - Černý Vůl, cihelna. Sídliště z mladší doby kamenné.
  • 1884, 1889 - Přemyšlení u Klecan. Sídliště z mladší doby kamenné, pohřebiště z doby laténské (mladší doba železná).
  • 1889 - Levý Hradec. Raně středověké hradiště.
  • 1890 - Stříbrník. Mohyla z pozdní doby kamenné.

Bydlel v Roztokách u trati v dnešní Rýznerově ulici čp. 70. Ve svém domě měl mimo ordinaci i lékárnu, ve které mu pomáhala jeho manželka Antonie Rýznerová. Ve stráni nad domem vybudoval terasovitou zahradu, kde vysázel ovocné stromy a zkoušel zde nové pěstitelské metody.

[Na začátek stránky]