Praha-východ: Bříství   Bříství    Náves v Bříství Základní informace První písemná zpráva: 1340 Počet obyvatel: 347 (18. 12. 2006) Katastrální výměra 359 ha Nadmořská výška: 193 m/n.m. GPS: 50°8'2.138 N, 14°50'30.257 E Adresa obecního úřadu: Obecní úřad Bříství, Bříství 75, p. Kounice 289 15 Webovská stránka: www.obecbristvi.cz Plánek obce a mapa širších vztahů Název obce Bříství je odvozeno od břest, což značí jilm. Bříství je pak jilmový háj. Mezi roky 1939-1945 Němci pojmenovali Bříství jako Ulmenau. Historie   Pohled na obec z Hůrky Bříství je historickou středověkou vesnicí s původní zástavbou rozmístěnou podél hlavních tahů. Dříve tu byly močály, které byly proměněny na pastviny a orná pole. Tvrz Mračenice, která tu kdysi stála, zanikla beze stopy. Ves byla založena břevnovským klášterem, který ji v roce 1437 zastavil Jindřichovi ze Stráže. Po Bílé hoře vlastnil panství hrabě Václav Morzin. Dnes je v Bříství z velké části původní zástavba nahrazena novou, ve stylu, kterému architekt Hnilička říká "sídelní kaše". Památky Kostel Nalezení sv. Kříže Celkový pohled na kostel z návsi. Vpravo socha sv. Jana Nepomuckého. Pohled ze vstupní strany Kostel Nalezení sv. Kříže - původně románský kostelík z poloviny 13. století, který byl postupně přestavěn do gotického stylu a v roce 1722 byl zbarokizován. Kostel je jednolodní, obdélný (27,7x7,3 m), s gotickou příčnou lodí, jejíž ramena jsou pětiboce uzavřena, a s gotickým, pětiboce ukončeným presbytářem se sanktusníkem nad křížením a s východním přístavkem jako zvonicí z roku 1843, v jejímž přízemí je sakristie. Zvonice je zvláštní tím, že je nižší než samotná loď kostela. Presbytář a přičná loď s hrotitými okny jsou sklenuty křížovou klenbou s klínovými žebry; v presbytáři gotický sanktuář a sedile. Na nároží presbytáře a přičné lodi gotické baldachýny s původními gotickými konzolami, pod nimiž jsou nové sochy sv. Prokopa, Anežky, Ludmily a Václava. Půdorys kostela Na románském portálu je v tympanonu reliéfní vyobrazení laně. V okně presbytáře původní gotická kružba. Hlavní loď je plochostropá. V příčné lodi gotic. nástěnné malby Krista, Madony Ochranitelky, světců, původně patrně ze 14. století, přemalované. Malé gotické výklenky s dvojnosou kružbou. Za hlavním oltářem drobný gotický krb. Hlavní oltář je z doby kolem r. 1770 (přenesený r. 1789 z kostela sv. Vavřince na Petříně v Praze, přičemž obraz sv. Vavřince byl nahrazen obrazem Nalezení sv. Kříže od Vojtěcha Kandlera (Adalbertus Candler pinxit Pragae anno 1789). Oltář je rokokokový, portálový pilířový s rokokovým oltářním nástavcem se sochami sv. Václava a Vojtěcha. Nový boční oltář se sochou P. Marie z 1. čtvrti 18. stol. Novodobé obrazy v akantových rámech z doby po r. 1700. Cínová křtitelnice z r. 1707. Náhrobníky z r. 1582 a 1592. Varhany jsou nové. --------------------------- Malíř Vojtěch (Adalbertus) Kandler žil o sto let dříve než malíř oltářních obrazů Vilém Kandler. Břístevská hůra Pohled na Hůrku z dálnice Zbytky kaple Detailní pohled na ruiny Břístevská hůra (na některých mapách také Vršek u Starého Vestce, Vršek u Vestce, ve starší literatuře Křížová hůrka) je 240 metrů vysoký svědecký vrch. Nalézá se mezi středočeskými obcemi Bříství a Starý Vestec v okresu Nymburk; u sjezdu z dálnice D11 na jejím 18. kilometru. Tvoří trojvrší s Přerovskou a Semickou hůrou, společně se nazývají Polabské hůry. Břístevská hůra, nebo také Křížová hora, ční uprostřed polí, zdaleka viditelná. Jedná se o tak zvanou "svědeckou horu“, která byla časem vypreparovaná z méně odolných křídových usazenin. Ty jsou zde tvořeny odolnými turonskými písčitými slínovci jizerských vrstev české křídové pánve. Hůrka byla dlouho zcela holá a teprve asi před padesáti lety byl východní a severní svah společně s vrcholem osázen nepůvodní borovicí černou. Okolí vršku je intenzivně zemědělsky využívané. Západní a jižní svah hůry je porostlý starými ovocnými stromy, mezi nimi se přes zanedbanou údržbu uchovávají teplomilná stepní bylinná společenstva. Jsou zde bohatá naleziště vzácného hořečku zahořklého a zárazy síťnaté. Dále tu roste sesel roční, zvonek kubkatý, lněnka obecná, bezkolenec rákosovitý, čistec roční, úporek pochybný a řada dalších zajímavých bylin. Proto 5. října 2009 Vláda ČR na návrh ministra životního prostředí Ladislava Mika zařadila celou Břístevskou hůru do seznamu Evropsky významných lokalit Natura 2000 (název přírodní památky Polabské hůry). EVL byla vyhlášena rozhodnutím Evropské komise v lednu 2011. Zřícenina kaple Povýšení sv. Kříže. Na vrcholu Břístevské hůry se nalézá zřícenina barokní kaple Povýšení sv. Kříže z roku 1714. Byla postavena na podnět faráře Karla Heislera. Je centrálního typu ve tvaru kříže delší osou orientovaná ve směru sever-jih. V roce 1764 však byla zasažena bleskem a vyhořela. Až v roce 1816 byla nákladně opravena, ale na Hůrce 30. dubna 1818 břístevská mládež v pálila čarodejnice a jeden z hořících oharků dopadl na šindelovou střechu a ta se vznítila a kaple opět vyhořela. Zničení kaple jen dva roky po opravě způsobilo, že už nebyla vůle k nové opravě a kaple byla ponechána zubu času. Kaple měla základy půdorysu ve tvaru kříže o délce 11,92 m a šířce 10,40 m. Zdroje z počátku 20. století ještě uváděly stopy barokní výmalby, které se však už do dnešní doby nedochovaly. Z daleka patrná stavba k sobě poutala pozornost, takže není divu, že se kolem ní nakupilo několik pověstí. Tak například jedna z místních pověstí vypravuje, jak se jeden místní sedlák rozhodl, že si ze zničeného božího místa odveze dlaždice. Komu jsou tam zapotřebí? A jemu zvelebí stavení. Přijel v noci s povozem ke zřícenině, ani nezačal vylamovat dlaždice z podlahy, když ze tmy vystoupila vysoká bílá postava. Bylo to strašné. Přízrak se tyčil vysoko nad propadlou klenbou. Hlava jako by se ztrácela v hvězdné obloze. Sedlák vzal do zaječích, roznemohl se, a za čas zemřel. Ale z původní dlažby, kterou ochraňoval duch, v rozvalené kapli přesto nezůstala ani jediná… Dnes vrch zarůstá a kdysi ze silnice dopře patrné ruiny kaple se zvolna ztrácí mezi stromy. Socha sv. Jana Nepomuckého Socha na návsi v Bříství Nápis na podstavci hlásá, že socha byla vztyčena na svátek sv. Jana Nepomuckého 16. května 1702 na náklad faráře Jana Františka Karla Skřivana (+1707) z Bříství. HAEC STATVA D • M • I • N • ANNO • 1383 D • P • P • I • M • D S • A • R • D • F • C SKRZYWAN O • C • BRZYSTVENSIS H • E • ANNO 1702 • 16 • MAY (Čti: Haec statua Divi Martyris Ioannis Nepomucensis anno 1383 De Ponte Pragensi In Moldaviam Dejecti Sumptibus Admodum Reverendi Domini Francisci Caroli Skrzywan ..., tj. Toto je socha mučedníka sv. Jana Nepomuckého, svrženého do Vltavy z pražského mostu v roce 1383. Postavena na náklady ctihodného pana Františka Karla Skřivana z Bříství 16. května 1702) Fara Fara v Bříství Dálnice D11 - exit 18 - Bříství Pohled na sjezd z dálnice u Bříství První plány dálnice D11 pocházejí z let 1938/39, kdy se uvažovalo o napojení na plánovanou dálnici Vídeň - Wroclaw, celý projekt však pozdržela 2. světová válka. K oprášení plánů výstavby dálnice došlo až roku 1963, kdy se počítalo s koncem D11 na křižovatce s dálnicí D35 (z Hradce Králové do Olomouce). K zahájení výstavby prvního úseku dálnice D11 došlo nakonec až v r. 1978. Oproti předválečným projektům byla trasa dálnice výrazně změněna a upraveny byly pochopitelně i její parametry. Nová trasa byla navržena jižně od staré Hradecké silnice I/11 a to především kvůli ochraně kvalitní úrodné půdy a vysoké hladině podzemní vody. První úsek Praha-Jirny (8,3 km) byl zahájen výstavbou komunikace v šířce 34 m (počítá se s budoucím zkapacitněním na 2 × 3 pruhy). Avšak teprve v r. 1984 se řidiči mohli svézt po prvních 18 kilometrech dálnice z Prahy do Bříství a o rok později po druhé části úseku až do Třebestovic (k Sadské). Právě od Sadské musel být postaven nový přivaděč, aby se z dálnice dalo sjíždět ke staré silnici. Do roku 1985 se dálnice protáhla k výjezdu Sadská na 26,7 km. V roce 1990 přibyl úsek k výjezdu Poděbrady-východ s mostem přes Labe. Dálnice měřila 42 km. Plánek sjezdu u Bříství Úsek Délka km Zahájení stavby Uvedení do provozu Praha-Jirny 8,32 září 1978 12.10.1984 Jirny-Bříství 10,18 březen 1980 12.10.1984 Bříství-Třebestovice 8,2 březen 1980 19.10.1985 Třebestovice Libice 15,3 duben 1985 2.11.1990 Dálniční most u Bříství Dálnice měla smůlu na různé překážky, např. výkup pozemků, a dodnes není dobudována ani do Hradce Králové. [Na začátek stránky]