Praha-východ: Kostelec nad Černými Lesy


Arboretum

Arboretum se nacházi severně od Kostelce nad Černými Lesy v nadmořské výšce 300 až 345 m, na svahu exponovaném k jihu u dvora Hošť. Z hlediska geologického je půdním podkladem svahu permský a křídový pískovec, který je směrem do údolí překryt různě mocnou vrstvou hlinité spraše.
Z Kostelce se vydáme ulicí Sportovní směrem na Přehvozdí a na křižovatce Truba, kde sídlí správa arboreta, zahneme doprava směrem na dvůr Hošť.

Dříve tu byla vesnice a dvůr. Vesnice byla připomínaná v roce 1394 v majetku Bohuňka Hájka z Tismic (do roku 1415) a po něm Metoděje Trčky z Kralovic. Od roku 1465 patřila Hošť Zdeňkovi Kostkovi z Postupic a od roku 1498 Michalovi Slavatovi z Chlumu, který ji natrvalo připojil k černokosteleckému panství. V roce 1609 vesnice vyhořela a zanikla, do současnosti se zde dochoval pouze ovčín a dvůr.

Dvůr mineme zprava a pokračujeme až ke vstupu do arboreta po pravé straně cesty.


Umístění arboreta

Plánek arboreta

Arboretum založil prof. Dr. Ing. Pravdomil Svoboda, DrSc, profesor dendrologie a botaniky, který zde začal již v roce 1945 na bývalé pastvině vysazovat vybrané dřeviny. V arboretu zůstala jeho chata a má tu také pomník. Oficielně arboretum existuje do roku 1954. Dnes je součástí Lesnické fakulty České zemědělské univerzity v Praze, která ho používá především k výuce dendrologie.
Původní rozloha arboreta byla 4 ha, ale od založení se rozrostla o stoletou habrovou doubravu na celkových 7,5 ha. K dalšímu zvětšení plochy na dnešních 12,38 ha došlo až v roce 1989. Nicméně uvažuje se i o dalším rozšíření plochy arboreta a sice o údolní nivu a protilehlý svah Peklovského údolí o celkové výměře ca 18 ha. Plánovaným rozšířením získá arboretum nové plochy převážně se severní expozicí, umožňující doplnění sbírky o druhy, kterým současná jižní expozice arboreta nevyhovuje.
Součástí rozšíření je projekt na vybudování rybníka a periodických tůní, dojde tak k vytvoření vhodných podmínek pro modelové výsadby mokřadních společenstev a zvýšení biodiverzity celého území.
Stávající arboretum je umístěno na jižně exponovaném svahu v nadmořské výšce 300-340 m. Průměrná roční teplota činí 7,54 °C. Úhrn ročních srážek je 630-690 mm. Geologický podklad tvoří křídový pískovec, který směrem do údolí je překryt vrstvou spraše. Po stanovištní stránce patří většina arboreta k typu kyselé habrové doubravy. Před založením arboreta byla část plochy opuštěnou pastvinou, část byl pískový lom a východní část tvořil asi stoletý habro-dubový les. Vzhledem k jižní expozici a lehčímu podkladu je většina arboreta dosti suchá a trpí přísušky. Spodní části arboreta mají teplotu o 2 °C nižší a uplatňují se tu výrazněji pozdní mrazy.
Arboretum je ve stylu anglického parku. Dřeviny jsou umístěny podle ekologických požadavků a zároveň se podařilo zajistit i estetický efekt. Hned u vstupu vlevo je mišpule, dnes málo pěstovaný strom, na obrázku v podzimním vybarvení. Dále jsou staré duby. Ty zde byly ještě před založením arboreta. Od roku 1945 sice neutekla pro arboretum dlouhá doba ale i přesto zde jsou stromy, které dorostly do úctyhodných rozměrů. Mezi stromy, které zde vzrostly hodně do výšky patří například borovice vejmutovka. Anglický park má typicky průhledná místa, aby bylo vidět do okolní krajiny. Na takových místech je krásný výhled na zámek v Kostelci nad Černými lesy. Trasa je vhodná pouze pro pěší.
Sbírka je vedena s důrazem na přesnou evidenci všech položek. Jejich růst a vývoj je průběžně vyhodnocován. K dnešnímu dni je evidováno 8186 jedinců, celkový počet taxonů čítá 1707, z toho s přesnou lokalizací sběru je 70 dřevin. Podstatná část je označena štítky.
Sbírka dřevin v kosteleckém arboretu je zaměřena na lesnicky významné taxony mírného a boreálního pásu Severní polokoule. V průběhu let byl sortiment hospodářských dřevin obohacován také keři a okrasnými taxony, např. cedry. Hodnotné jsou i některé rodové sbírky - Abies, Viburnum aj.
Vedle našich dřevin zde potkáme celou řadu introdukovaných stromů, z nichž běžné návštěvtěvníky nejspíše upoutají již značně vzrostlé sekvojovce.
V arboretu potkáme také houby, které jsou považovány rovněž za součást expozice.

V knize Botanické zahrady, SPN Praha jsou v arboretu Kostelec uváděny tyto taxony:
Z jehličnanů bylo tu koncem r. 1972 zastoupeno celkem 89 druhů a 143 nižších taxonů. Z toho např. jedle (Abies) má 25 taxonů, cedr (Cedrus) 2 taxony, cypříšek (Chamaecyparis) 33 taxony, jalovec (Juniperus) 26 taxonů, modřín (Larix) 5 taxonů, smrk (Picea) 54 taxony, borovice (Pinus) 32 taxony, douglaska (Pseudotsuga) 5 taxonů, tis (Taxus) 13 taxonů, zerav (Thuja) 26 taxonů, zeravinec (Thujopsis) 2 taxony, jedlovec (Tsuga) 3 taxony.
Ze vzácnějších dřevin možno jmenovat např. jedli pichlavou (Abies holophylla), cedr himalájský (Cedrus deodara), libocedr sbíhavý (Calocedrus decurrens), smrk Brewerův (Picea breweriana), borovici Armandovu (Pinus armandi), limbu sibiřskou (Pinus cembra sibirica), borovici Bungeovu (P. bungeana), sekvojovec obrovský (Sequoiadendron giganteum), metasekvoju (Metasequoia glyptostroboides).
U listnatých dřevin přesahuje počet taxonů číslo 400. Početněji jsou zastoupeny rody javor (Acer), olše (Alnus), bříza (Betula), dřišťál (Berberís), katalpa (Catalpa), skalník (Cotoneaster), hloh (Crataegus), jabloň (Malus), slivoň (Prunus), dub (Quercus), růže (Rosa), jeřáb (Sorbus) tavolník (Spiraea) a kalina (Viburnum).
Ze vzácnějších druhů rostou tu jírovec drobnokvětý (Aesculus parviflora), javor okrouhlolistý (Acer circinatum), křívouš kořenující (Campsis radicans), katalpa vejčitá (Catalpa ovata), postopčák cizí (Comptonia peregrind)., enkiantus zvonkovitý (Enkianthus campanulatus), zábluda (Escalonia langleyensis), dřezovec čínský (Gleditsia sinensis)., nahovětvec kanadský (Gymnocladus dioica), ibišek syrský (Hibiscus syriacus), mamota širolistá (Kalmia latifolia), ambroň západní (Liquidambar styraciflua), maakie amurská (Maackia amurensis), mahoniodřišťál cesmínolistý (Mahonoberberis ilicifolia), neilovka (Neillia thyrsiflora), parotie perská (Parrotia persica), pavlovnie plstnatá (Paulownia tomentosa), dub libanonský (Quercus líbaní), dub velkokvětý (Quercus macranthera), hruškojeřáb ouškatý (Sorbopirus auriculatus) aj.

 


[Na začátek stránky]