Průvodce Okolo Brd: Kytín

 

Kytín



Kytín od jihu 9.2.2005


Pověst

Antonín Podlaha1) uvádí ke Kytínu následující pověst:

    Pověst lidová vypravuje, že prý za dávných časů žila paní velíce přísná, jménem Korutanská2), - tak přísná, že stala se příslovím a hospodyně nedbalé čeládce dosud říkají: „Jdi sloužit k paní Korutanské!" Ta paní prý majíc synáčka slepého, vystavěla nad pramenem potoka Mníšeckého kapli Panny Marie. Jednou synáček její vroucně se pomodliv v oné kapli, umyl se vodou z pramene a prozřel ; na památku toho divu paní Korutanská vystavěla prý ves Kytín (první, co prý dítě spatřilo bylo "kytí")
-------------------------
1) Antonín Podlaha: Posvátná místa království českého, III. Vikariát Zbraslavský str. 234
2) Podle vsi Korutany nedaleko Kytína, zcela zaniklé po třicetileté válce


Historie

Antonín Profous už méně poeticky odvozuje název obce od osobního jména Kýta. První zmínka o obci pochází z 24.června 1321, kdy Kytín vysadil německým právem spolu s Dobříší, Knínem, Libčicí a Dušníky nejvyšší písař královský Štěpán z Tetína. Ves tu ale byla už dříve a také měla od počátku kostel. V roce1352 zde byla zřízena i fara. Poblíž vedla po tisíciletí obchodní trasa tzv. "Zlatá stezka" z Bavorského Pasova do Prahy, ze které obec profitovala. Král Jan Lucemburský dokonce povýšil Kytín na městečko a Karel IV. ho vykoupil do královské držby pod správu Karlštejna. Poté však byl stále různým držitelům zastavován. Roku 1503 za krále Vladislava II byl Kytín zároveň s Mníškem propuštěn z královského manství. Význam obce pak postupem doby upadal.
Ještě roku 1543 potvrdil král Ferdinand obyvatelům vsi Kytína, Dobříše, Knína a Libčic výsady, které jim král Jan a císař Zikmund udělili. V šestnáctém století pod Hořovickým panstvím se v Kytíně těžilo zlato.
Jako na celém Podbrdsku i tu se nešťastně podepsala třicetiletá válka. Vesnice byla prakticky zničena a narozdíl od okolních vsí už nikdy nedosáhla bývalé úrovně. Majiteli se stávali především majitelé sousedního mníšeckého panství. Zprvu Vratislavové z Mitrovic a posléze Englové z Engelsflussu. Dále patřil Unwertům, Schirndingům a Theodoriku Kastovi.
Ještě v roce 1850 měl Kytín zaregistrováno 532 obyvatel. V roce 1856 si zřídil i Obecní školu, kde se učilo až do roku 1970. Jenže roku 1936 se rozdělil na Kytín a Stříbrnou Lhotu a roku 1976 dokonce ztratil samostatnost, když spadl pod správu Mníšku pod Brdy.

V roce 1929 se u Kytína uvádí 120 domů a 551 obyvatel (včetně Stříbrné Lhoty) na 1394 ha.
V roce 1974 má Kytín 295 obyvatel, 99 domů a 106 bytů. Rozloha obce je 1089 ha.

Později klesl počet obyvatel až na 241. Po roce 1990 se vrátila do Kytína samospráva a v budově bývalé školy byl zřízen Obecní úřad.
Po dvaceti letech byl dostavěn areál původně kulturního střediska, dnes Domova důchodců, což značně přispělo k novému vzhledu obce. Opravila se i dominantní budova kostela a ke konci století se spustila první část kanalizace do čističky. Tehdy zde byla zavedena i Pražská integrovaná doprava, čímž Kytín získal velmi dobré spojení do Prahy a na Dobříš. Obec se tak začala znovu rozrůstat a začátkem roku 2001 už čítala 338 obyvatel.


V roce1921 byl postaven pomník padlým za I. světové války (společně se Stříbrnou Lhotkou). Severně od obce chatová rekreační oblast Kytínská louka.


Zajímavostí Kytína je firma:
CAG s.r.o.
Adresa: Kytín 19, 25210 Mníšek pod Brdy,
zabývající se výrobou dřevěných dveří, ale i renovací automobilů, vyrobených do roku 1945.