FELIX HÁJ /MANKA WÁGNEROVÁ/

Marie Wágnerová se synem Viloušem |
Vlastním jménem Marie Wagnerová, rozená Černá * 27. května 1887 v Mníšku
+ 25. července 1934 v Mníšku. Narodila se jako druhorozená dcera v přísně katolické rodině řídícího učitele mníšské obecné školy Augustina Černého. Ten dal nadané dceři základ v písemnictví i hudbě. Do základní školy chodila v Mníšku a potom dva roky do měšťanské školy v Dobříši. Dále navštěvovala učitelský ústav v Českých Budějovicích a nakonec Vyšší dívčí školu v Praze.
Hned po maturitě (v 19 letech) se vdala za učitele Wágnera, s nímž měla syna Viléma. Po vypuknutí války musel Wágner narukovat na vojnu. Po návratu z vojny však Marii opustil a ta se s ním rozvedla. Vrátila se se synem k otci do Mníšku, kde působila jako učitelka. Po odchodu otce do důchoidu však ztratili byt ve škole a nakonec nalezli útočiště u místního faráře Reuse, kterému dělala hospodyni. Zde prožila svá literárně nejplodnější léta a i jinak byla v obci činná. Hrála na varhany v kostele, vedla pěvecký sbor, organizovala ochotnické divadlo a dokonce byla členkou a funkcionářkou místního Sokola.
Jejím hlavním dílem je populární sedmidílný cyklus "Kája Mařík", série drobných obrázků ze života vesnice a maloměsta, sledující dvě svérázné děti ze samoty od dětství až po rodičovství. Přestože Mníšek přejmenovala na Lážov, vymyšlené příběhy zasadila do skutečného prostředí. Četné díly cyklu pouze opakovaly a rozmělňovaly základní syžet a zdůrazňovaly náboženskou výchovu a protiemancipačnost.
Po smrti faráře Reuse se musela z fary odstěhovat a byt si našla v Jirsově domku u nádraží. Zdravotní obtíže se pokoušela bez úspěchu léčit na Slovensku. Posledním bydlištěm byl dům u Rennerů čp. 225 v ulici Za Rybníky, kde také ve svých 47 letech zemřela a je pohřbena na mníšeckém hřbitově vedle svých rodičů.
Obec Mníšek po Káji Maříkovi nazývá několik objektů a dokonce i ulici.
|
Seznam děl:
Až potom..., 1934
Blanka zahradníkova, 1928
Hanička Šeborová, 1930
K. Dariš, 1926
Kája Mařík v pohádce, 1932
Kájova dobrodružství od posvícení do jara, 1934
Kájovo mládí, 1934
Kájovy děti, 1932
Kájovy nejmilejší pohádky, 1932
Kájovy prázdniny, 1932
Kájovy radosti a trampoty, 1934
Lásky světlo a vášně stín, 1927
Maryčka, 1929
Než láska zavolá, 1928
Pohádky, 1928
Pozdě, 1924
První a druhá pohádka paní řídící. Vánice, 1944
Příhody Káji Maříka, 1939
Přišel život, 1928
Řídících Márinka, 1928-31 (5 dílů)
Školák Kája Mařík, 1926-31
Za písničkou. Staník má spalničky. Nejkrásnější hromnička, 1944
|
|