Servác z Engelflussu podle Karla Škréty |
Do Čech přišel Servácův otec Facis Engel z městečka Tongeru u Maastrichtu v Belgii v roce 1630. Obchody mu totiž doma nešly a tak se rozhodl , že se přestěhuje někam, kde by o jeho výrobky byl zájem. V roce 1630 se vydává do Prahy, kde se usazuje se na Malé Straně a na břehu vltavského ramena Čertovky, poblíž Kamenného mostu zakládá koželužský závod. Dodávky kůže pro bojující armády jsou velké, obchod kvete a Engel bohatne. Surovou kůži vykupuje přímo od řezníků, a tak vyřazuje výnosný meziobchod pražských židů s touto surovinou. Neméně zdatně si vede jeho syn Servác. Po smrti otce Facise se žení s bohatou Ludmilou Röttingerovou, která mu kromě peněz přinesla věnem několik pražských domů a dva mlýny s vinicemi v Šárce. Ludmila v roce 1660 umírá a Servác se opět žení s dcerou pražského primase MikulášeTurka. Opět to není žádná chudá nevěsta, a kromě toho Engel získává přízeň u primátora Prahy. Servác Engel se aktivně účastní na sklonku 30leté války obrany Prahy proti Švédům. Vyslouží si za to povýšení do šlechtického stavu a příslušný erb.
Získané peníze chce Engel někam investovat a primas pražský, Mikuláš Turek radí ke koupi Mníšku, který Mitrovicové chtějí prodat. Zkušený Servác přes válečné trosky tuší možnost výnosného velkostatku a Mníšek koupil.
A právě jemu Mníšek vděčí za znovuvzkříšení. Servác Engel staví zámek, opravuje rybníky a vodovod, opravuje velkou hospodu a pomáhá obyvatelům při rekonstrukci poničených domů a nějakou dobu za ně platí i daně. Umírá uprostřed práce v dubnu 1674.
|
