|
P. Ladislav Stojdl (1888 - 1969)
P. Ladislav Stojdl
Ladislav Stojdl je autorem následujících publikací:
O Stojdlově znalostech včel svědčí obsah poslední z uvedených knih.
Jinak po okolí svého působiště (už v Dačicích) pořádal přednášky na náboženská i cestopisná témata. Např. o životech svatých, o Svaté zemi, ale také o Paříži.
|
|
P. Ladislav Stojdl, poslední františkánský superior (1920-1925) na Skalce.
Narodil se v roce 1888 v Trhových Svinech Ludviku a Karolině, kteří se ještě psali Stoidl. Zemřel v roce 1969, ale místo se nám nepodařilo zjistit.
V 18 letech vstoupil do františkánského řádu a než se stal superiorem na Skalce prošel několik klášterů (Praha, Plzeň, Zásmuky, Dačice).
Na Skalce se mu nelíbila závislost kláštera na dobrodiní tehdejšího majitele zámku Theodoricha Kasta1), a snažil se o ekonomickou nezávislost. Choval včely a prodával včelí produkty, zřídil hostinec a občerstvení pro turisty a pod. na vlastní (nikoliv řádovou) koncesi. Vydal i turistickou brožuru o Skalce, aby podpořil turistický ruch.
S baronem Kastem se dostal do sporu o přístupovou cestu na Skalku, který se řešil soudní cestou. Navíc prý vzbuzoval pohoršení svými projížďkami na oslu Mandě do okolí, kde konal přednášky s diapozitivy.
Vyčítali mu například, že skaleckou studnu vyčistil tak důkladně, že tam nezbyla ani voda. Nebyl jim po vůli ani jeho chov včel a účast na včelařských "sletech". Stojdl pak sám o sobě tvrdil, že je včelařský výzkumník a taková činnost není v rozporu s řádovými pravidly.
Když pak byl ustanoven představeným v Dačicích, odpor vůči němu ještě vzrostl, protože františkánům bylo proti vůli, že choval krávu a hnojil kdejaký pozemek, aby měl píci a byl víc ve chlévě než v kostele. Lidé prý se mu kvůli tomu smějí s konstatováním, že "...když chtěl dělat pacholka, proč se dal vysvětit na kněze?" Sečteno a podtrženo: jeho působení bylo ukončeno zbavením funkce, násilným odebráním krávy po matce, která byla prodána a tlakem na odchod z řádu.
Nakonec v roce 1929 požádal o zrušení členství v řádu a i jeho odchod se neobešel bez sporů o majetek.
O jeho dalších osudech nemáme žádné zprávy.
_______________
1)Baron Kast ročně dobrovolně dodával na Skalku 30 m3 měkkého a 30 m3 tvrdého dřeva, 6-8 pytlů brambor na zimu, dva pytle zadniny pro slepice a zjara dvě fůry hnoje na zahrádku - vše s dovozem až do kláštera. Nepodnikavé bratry pochopitelně děsilo, co by se stalo nástupci Stojdla, kdyby františkáni byli rozhádání s Kastovými.
|
Podnikavý duch a schopnost vydělat peníze se velmi obtížně vměstnávaly do františkánského rámce a tak nebylo divu, že byl mezi bratry neoblíben a dokonce označován za darebáka. Přitížilo mu také, že vydělané peníze shromažďoval na vkladní knížce, kterou měl u sebe a nikoliv u provinciála. Provinciál byl navíc zasypáván stížnostmi na Stojdlovo chování, odporující duchu řádu (např. jeho odmítání jít mezi lidi "prosit o vajíčka a omastek").
[Na začátek stránky]
|
