Babka (505 m n. m.) je nejvyšší bod křemencového hřbetu nad Řevnicemi v brdských Hřebenech mezi Babským a Moklickým potokem (po jejich soutoku před Řevnicemi se vodoteč také nazývá potok Nezabudický). Kdysi tu bylo vynikající vyhlídkvé místo, takže tu Okrášlovací spolek z Řevnic nechal v roce 1910 postavit vyhlídkový altán (bohužel se do dnešních dob nezachoval). Z altánu bylo možno pozorovat až hřeben Krušných hor.
Rok předtím KČT roku 1899 z Řevnic do Mníšku vyznačil první turistickou trasu v Brdech.
Výchoz drabovských a skaleckých bílých křemenců přilákal těžaře kamene a tak zde vzniklo několik lomů, ještě dnes dobře patrných. Lomy byly aktivní na konci 19. století, ale naštěstí opuštěny dříve, než by zlikvidovaly vrcholovou skálu.

Západně od Babky u Moklického potoka byl kdysi výchoz železitého křemene (polodrahokam jaspis) a zdejší jaspisy byly údajně použity k výzdobě kaple svatého Kříže na Karlštejně (Tomáš Kočí: Babský jaspis, Minerál, 1, 2004). Červeně zbarvený křemen tu obsahoval i stříbrně se lesknoucí žilky hematitu. Přestože lůmek byl uprostřed lesa a velikost sotva 3x5 m, neunikl pozornosti sběratelů minerálů a dnes je naleziště prakticky vyčerpané.

Jihozápadně pod vrcholem se táhnou zbytky kamenné zdi stavěné na sucho, která oddělovala mníšecké a řevnické lesy a měla bránit přebíhání zvěře.

Na Malé Babce (Pišťáku) byly nalezeny stopy keltského hradiště. Průzkumy prokázaly osídlení v mladší době kamenné, v době bronzové (knovízská kultura) a střední době hradištní. Ve středověku zde působili "loupeživí rytíři" (později v Mníšku popravení). Při valech bývalého hradiště jsou rovněž plochy používané k bivakování trampů.