Průvodce Okolo Brd: Řevnice

 



Kostel sv. Anny


Kostel byl postaven v roce 1911 a vysvěcen 8. 10. 1911. Byl postaven spolkem sv. Bonifáce. Celkový náklad činil podle farních pamětí 200.000 korun. V roce 1916 byl při kostele založen klášter karmelitánů. Budova klášterního domu (čp. 1268) vznikla téhož roku podle plánů stavitele Antonína Procházky. Klášter však zanikl již v roce 1922 odchodem karmelitánů z Prahy. Řádový dům byl proměněn na budovu fary, zřízenou zde v roce 1923, a bývalé klášterní prostory byly pak změněny na byty.

Kostel je trojlodní stavba se širokou převýšenou střední lodí a výrazně užšími bočními loděmi, nad nimiž jsou umístěny empory. K severní straně pravoúhlého presbytáře přiléhá sakristie.

Kostel není orientován a obrací se svým hlavním průčelím do Tovačovského ulice a tedy oltářem na západ. Trojlodní kostel sv. Anny na Žižkově byl postaven ve zvláštním slohu, tzv. beuronské secesi. Kromě toho je také zvláštní svým směrováním oltáře na západ a emporami nad bočními loděmi. Vysvěcen byl v roce 1911 a od té doby sloužil žižkovským katolíkům. Jeho vnitřní vybavení bylo pořízeno ve 20. a 30. letech minulého století. Poničen a zčásti vyrabován byl naopak v 60. letech, původní malba nad oltářem však zůstala zachována. Stavba z venku působí jako malá, zevnitř naopak působí dojmem velikosti a vzdušnosti. O jeho rozloze si lépe uděláme představu, když si uvědomíme, že zabírá celou jednu stranu vnitrobloku. Průčelí je lemováno dvěma nižšími bočními věžovými útvary, na které po stranách navazují fasády bočních lodí a je otevřeno v 1. patře mohutným, pětiboce ukončeným oknem, na stranách ve dvou patrech nad sebou člení těla věžových útvarů další úzká okénka. Motiv pětibokého zakončeni se uplatňuje i ve tvaru okna, jímž je členěn podobně utvářený štít. Nad samostatně vyvinutou stanovou částí střechy při průčelí vbíhá drobná zvonička.

Plochu fasády člení přes obě patra probíhající řád plochých lisen a vertikálních polí s vegetabilní výzdobou, která se uplatňuje na většině fasády v lemováni okenních otvorů. Tento systém dodává stavbě příznačný, ploše dekorativní ráz, kladoucí důraz na celkovou skladbu hmoty a zalomené tvary oken a štítu, zatímco vlastní architektonické prvky jsou ve svém účinu poněkud potlačeny.

V interiéru se uplatňuje dominantní prostor hlavní lodi, široce otevřený do bočních lodí a empor nad nimi. Lod' je kryta rovným stropem tvořeným silnějšími příčnými trámy, k nimž při stěnách přistupuje užší průběžný podélný trám, který má spíše dekorativní význam. Plochostropé jsou i boční lodí a empory, otevřené do lodi stlačenými eliptickými oblouky. V jejich zábradlí i v zábradlí varhanní kruchty se uplatňuje jemné členění prvků z umělého kamene se střídáním oblých a polygonálních tvarů.

Prostor lodi pod kruchtou na západní straně je oddělen mříží, zakončenou znakem řádu karmelitánů. Vnitřní členění prostoru lodi doplňují nástěnné malby, převážně dekorativního charakteru. Na trámech stropu to jsou ornamentální pásové malby s polygonálními terči se zlacením, v bočních čtvercových polích stropu řecké kříže. Střední obdélná pole stropu lemují tmavší pruhy, stejně jako boční pole s kříži. Ornamentální malby zdobí i střední pás stěny nad oblouky empor, kde oddělují pole s mariánskými emblémy a citacemi mariánské litanie, probíhající na obou stranách lodi. Plocha stěn a pilířů je pak oddělena tmavou zvlněnou linkou.

Cyklus maleb mariánské litanie patří patrně k původní výzdobě kostela, zatímco postav andělů a malba P. Marie s českými světci a sv. Janem Nepomuckým nad triumfálním obloukem jsou mladší a pocházejí z roku 1929. Byly provedeny podle návrhu architekta Jaroslava Majera.

Motiv pětibokého zakončení se výrazně uplatňuje i u širokého triumfálního oblouku s nástěnnou ornamentální výzdobou, doplňující výzdobu průčelní stěny za oltářem a stropu vlastního kněžiště. Na abstraktním geometrickém pozadí se tu uplatňují dvě symetrické skupiny postav lemovaných skupinou palem. Zleva je David s harfou, následuje prorok Izaiáš, prorok Jeremiáš s holí a sv. Jan Křtitel s křížem.

Tuto scénu doplňují po stranách středového okna dva letící andělé, držící pod stropem nápisovou pásku (SVATÁ ANNO, MATKO RODIČKY BOŽÍ, ORODUJ ZA NÁS). Tato výzdoba je završena na stropě presbytáře v rozích umístěnými symboly čtyř evangelistů a ve středu kruhovým polem s řeckým křížem. Průčelní stěnu presbytáře člení pětiboce uzavřené okno s figurální vitrají (Nejsvětější Srdce Ježíšovo), postranní okna mají ornamentální výplně a borduru.

Vlastní vybavení kostela je slohově různorodé. Z doby vzniku pochází oltář sv. Josefa, další prvky sem byly přeneseny v době vzniku z jiných, starších či zaniklých církevních objektů. Z nejkvalitnějších je to v levé boční lodi raně barokní oltář sv. Anny z doby kolem 1700, kazatelna z poloviny 18. stol. a další prvky mobiliáře včetně barokních lavic. V kostele na emporách se rovněž nachází několik obrazů z počátku 18. století, mj. z širšího okruhu Škrétova vlivu.



 


[Na začátek stránky]