|
ak. malíř Ferdiš Duša [1888-1958]
Ferdiš Duša |
Ferdiš Duša * 13.1.1888 Frýdlant nad Ostravicí, +1. 12. 1958 Frýdlant nad Ostravicí, malíř, grafik, ilustrátor a keramik. Založil keramické dílny Jaroňkovy v Rožnově pod Radhoštěm. Vedl keramické dílny v Kunčicích pod Ondřejníkem, po válce přesídlil do Frýdlantu nad Ostravicí. Poté se od roku 1924 věnuje výhradně grafice a malířství z regionu Ostravy a Slovenska. Cyklus dřevorytů vystavoval u Topiče v Praze 1919. Z pražské doby [1928 -1955] jsou z roku 1932 dřevoryty „Pražské mosty a Vltava“.
V r. 1933 vycházejí dřevoryty "Dolu Váhom", kde opět ztvárňuje krajinu i s životem lidí. Významným dílem jsou "Tatry" - asi 40 leptů. R. 1938 vytváří cyklus "O Jánošíkovi" - 7 velkých maleb, zachycující zbojnický život Jánošíkův. Po Mnichovské zradě Duša velice těžce nese nástup německého fašismu - to se projevuje zvláště v cyklu "Těšínsko 1938", kde popisuje utrpení lidí utíkajících z domova. Během války se Duša uzavírá do pražské samoty. Pro spořilovský kostel maluje pozadí pro betlém.
Ateliér v Roztylských sadech na Spořilově se stával pro samotáře Dušu nejen útulkem, ale i vězením. Bydlel už sám: "Všude bylo čisto a uklizeno," vzpomínal ministerský úředník Augustin Sochr. Veliká okna dodávala prostoru ještě větší jas. Na zdi visely velké formáty z rodného kraje: Odchod ze šichty, Pohled na Místek od Frýdlantu (Pohled z Beskyd na Ostravu), Ostrava a obrazy přátel, sošky a lidové malby. Přátelé se zastavili hlavně v ateliéru, kde byla návštěva vždy příležitostí k malé výstavě, kdy Duša obrazy obracel "tváří" k návštěvníkovi. "Mnohé," jak vzpomíná poštovní úředník Květoslav Trojan, "zaujala hlavně jeho ohromná knihovna." Byla přes jednu stěnu ateliéru a tvořila ji ohoblovaná, na modro natřená prkna, na nichž stály nesmírné knižní poklady. Knihy, to byla Dušova vášeň a jedna z mála "slabůstek".
Z knihy Karla Bogara: Muž s beraní hlavou
Po osvobození se dává s novým elánem do práce. Kromě dřevorytů prokazuje svou malířskou zralost v olejomalbě, věnuje se hlavně krajině Beskyd a Slovenska. Na Slovensko se vrací ještě v padesátých letech, kdy vytváří cyklus "Bílé Slovensko".
Po roce 1955 se Ferdiš Duša vrací do rodného Frýdlantu, kde si v domku po rodičích zřizuje svůj ateliér. Pastely maluje beskydskou krajinu a samozřejmě Ostravu. Pořádá své sbírky lidového umění, knihovnu. Roku 1958 je mu k jeho sedmdesátinám uděleno čestné občanství města Frýdlantu nad Ostravicí. K poslední grafickým cyklům patří soubor leptů "Práce v dolech".
Jaroslav Seifert: Pes od malíře Ferdiše Duši
|
Cykly dřevorytů:
- Dík poutníka 1919
- Slovanské obrázky 1920
- Chudí a ponížení 1920
- Smutná země 1921
- Peklo práce 1922
- Dolu Vahom 1927
- Hříčky 1928 a j.
Ilustrace:
- Bezruč: Slezské písně
- Parmentier: Uragan (Praha 1928)
- Čapek: Hordubal
- Rilke: Můj domov (Praha 1941)
- Zpěvy hrdinství a lásky (Praha 1954)
|
