Kostel sv. Anežky a patronů českých

Krátká historie

Kostel byl postaven z iniciativy Františka Noska [1886-1935], tehdejšího ministra pošt a telegrafů a člena III. řádu sv. Františka, který zakoupil parcelu a založil Spolek blahoslavené Anežky pro výstavbu kostelů v nových pražských čtvrtích. Základní kámen byl posvěcen arcibiskupem Karlem kardinálem Kašparem 28.10.1934 a po získání stavebního povolení kostel postaven stavitelem Vojtěchem Pospíšilem za 8 měsíců v roce 1935 podle projektu ruského architekta ing. arch. Nikolaje Pavloviče Paškovského [1897-1970] a ak. arch. Stanislava Režného [1907 -1978]. Ke slavnostnímu vysvěcení kanovníkem dr. J. Kulačem [1887-1970] došlo 27.10.1935.

Za svou sedmdesátiletou existenci byl dvakrát podstatněji opravován, a to při úpravách arch. Marianem Farkou podle nové liturgie v 60-tých letech a znovu v roce 2001, kdy došlo k izolaci stavby proti vodě, tepelné izolaci věže, opravě fasády, k doplnění hygienických zařízení v suterénu budovy a opravě venkovního schodiště.

Popis kostela

Jde o neorientovanou, podsklepenou trojlodní baziliku. Celková délka je 26,4 m, šířka 18,2 m.

Střední loď má délku 22,5 m, šířku 8,1 m a výšku 9,1 m. Postranní lodi jsou dlouhé 17,75 m, široké 3,2 m a vysoké 5,7 m. Kostelu dominuje věž, ukončená 3,5 m vysokým křížem s nímž dosahuje výšky 28,00 m nad terénem. Ve výšce 12,3 m jsou ochozy.

V severním konci kostela je vstup a nad ním kruchta s varhanami, které zakoupil řád františkánů z kostela Nejsv. Srdce Páně na Vinohradech.

Vybavení kostela je velmi prosté, jak to odpovídá františkánským zvyklostem. Jižní stěnu zdobí dřevěná socha sv. Anežky v nadživotní velikosti od sochařky Karly Vobišové-Žákové [1887-1961] a od ní pocházejí také dřevěné reliéfy na oltářích, které ukončují boční lodě na jižní straně a také mramorové kropenky. V bočních lodích je instalována plastická křížová cesta od akad. sochaře jáhna Karla Stádníka [1924].

Na severním konci bočních lodí jsou pak kaple bez zasvěcení. Z nich východní je využívána o vánocích k instalaci betléma, západní (tzv. křestní) má na zdi fresku Madonna dei Tramonti (neboli Madona zapadajícího slunce), což je kopie Lorenzettiho nástěnné malby v dolním chrámu sv. Františka v Assisi. Kopii provedl akad. malíř Karel Solařík [1915].

V suterénu je malý sál asi pro 100 osob, využívaný k příležitostným akcím. Dále je tu knihovna a skautská klubovna. Kostelu je představěno schodiště o 8+24+13 = 45 stupních.