Aktuality

Zelený čtvrtek

Poslední večeře Páně (kopie Leonarda da Vinci)

Zelený čtvrtek má údajně jméno od toho, že za starých časů se ten den jedla jenom zelenina a luštěniny. Jiný výklad odvozuje název čtvrtku od toho, že se Kristus modlil na "zelené" louce.
Nejpravděpodobnější výklad odvozuje název čtvrtku od německého Gründonnerstag (lidovým překladem jako "zelený"), původně však od hornoněmeckého grienen či greinen=plakat.
V římskokatolické církvi se dopolední mše (missa chrismatis) slaví pouze v katedrálách. Sídelní biskup svolává kněze své diecéze a spolu s nimi žehná oleje katechumenů, nemocných a křižmo. Večerní mše (missa vespertina in cena Domini) se slaví ve všech farních kostelech jako připomínka poslední Ježíšovy večeře, ustanovení eucharistie a ustanovení kněžské služby. 17. koncil v Toledu 694 zařazuje mytí nohou podle Ježíšova příkladu J 13, 5.

Giotto: Ježíš myje Petrovi nohy

Při zpěvu Gloria večerní mše zvoní zvony a pak se odmlčí až do Gloria Velikonoční vigilie. Zvony odlétají do Říma. Zapovězený zvuk zvonů a zvonku je nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami. Na konci mše se odnáší Eucharistie mimo svatostánek na jiné vhodně upravené místo v kostele. Znázorňuje se tak odchod Ježíše z Večeřadla do Getsemanské zahrady.