Nejstarší dějiny prostoru Klárova
Klárov má své jméno podle bývalého Klárova ústavu slepců, kde má dnes sídlo Česká geologická služba (před r. 1990 některé úřadovny předsednictva vlády).
V prostoru Klárova na břehu Vltavy byla od konce 9. století osada Na Písku. Byla založena na naplavených - dnes už neexistujících - písečných ostrovech. Odtud pojmenování. Ještě dnes připomíná směr k místu tzv. "Písecká brána" a dřívější název dnešní Letenské ulice - "Na Pískách". Osada za husitských válek zpustla, ale díky výhodné poloze byla obnovena pod názvem Rybáře, podle rybářů, kteří zde převážně bydleli. Osadě vévodil kostel sv. Petra a Pavla (sv. Petr - patron rybářů) se hřbitovem okolo, zmiňovaný již v roce 1100 jako zpustlý. Později byl od základu přestavěn benediktinkami od Sv. Jiří na Pražském hradě. Za husitských válek přešel do rukou kališníků. Ferdinand I. daroval celou osadu Rybáře i s podacím právem kostela dvorskému místosudímu Janu Kolskému z Kolovsi, který v osadě koupil dva domy se zahradami u přívozu. V roce 1622 byl císařem Ferdinandem II. kostel darován P. Adamu Kravařskému pro Klementinskou kolej. Jezuité kostel opravili a přičlenili k semináři sv. Václava. Po zrušení jezuitského řádu byl kostel zrušen a za 764 zlatých prodán a potom zbořen.
Novodobá zástavba území Na písku začala na parcele v místě starého stavení (dnes čp. 118), které koupil roku 1618 primas Malé Strany Baltazar Globic a ihned tu vystavěl pozdně renesanční dům, uzavřený třemi křídly. Průčelí proti kostelu sv. Petra a Pavla zdobily tři štíty, prostory v patře měly bohatě malované stropy. Dům je v podstatě zachován (U zlaté lodi).
Poblíž zbořeniště kostela sv. Petra a Pavla byly později postaveny budovy vojenského stravovatelského oddělení, zbořené roku 1926. Jméno kostela pak připomínala tzv. Petropavlovská ulička, která vzala za své až výstavbou předmostí Mánesova mostu.
 Plánek osady Rybáře z roku 1678 od Samuela Globice z Bučína (reprodukce z knihy Hlavsa, Vančura: Malá Strana, SNTL Praha 1983)
Legenda:
A - Místo, o než se vedl spor, B - Prostranství pro skládku dřeva, C - Ohrada pro skládku dřeva pro královský dvůr. Místo patřilo staroměstským, D - Silnice od Písecké (Bruské) brány, E - Bruska brána se třemi domky, F - Domeček při Brusko bráně,
G - Bývalá vápenice patricí k úřadu nejvyššího purkrabí, H - Místo pro hašení vápna, I - Dům Walderodovsky, při němí býval mlýn, K - Vinice, která kdysi patřila Danielu Adamu z Veleslavína, L - Lis s domem někdy Melantrichovským, M - Královské jatky, O - Cesta od čerpadel k Malé Straně, P - Jesuitská zahrada, Q - Staroměstsky přívoz, R - Kolovratský dům se zahradou, patřící po roce 1622 semináři sv. Václava, S - Štoly, z nichž jedna vede od Brusko brány, druhá od Valdštejnského paláce k Vltavě, T - Ulička k přívozu v Rybářích, V - Domy se zahradami a zbrojnicí kolem silnice od Bruské brány k řece, W - Staroměstská čerpadla při ústí Brusnice,
Z - Císařské vápenice, X - Domeček pod domem Werdugovským, kdysi obýván čarodějnicí
 Umístění kostelíka sv. Petra v dnešním půdorysu jižního okraje Klárova
Nás bude zajímat, že v místech někdejšího ostrova našel AÚ ČSAV i první polozemnice na území historického jádra Prahy, zatím datované podle keramického materiálu až do 13. století. Dokazuje to, že vedle kamenných staveb byly ve vnitřním "městě" dlouho
stavěny i primitivní příbytky, běžné ve starších dobách.
 Horní část Klárova na Langweilově modelu Prahy
|
