Kampa
    Historie Kampy
    Plánek Kampy
   Ryneček
    Langweilův model
    Krannerovo schodiště
    čp. 493 U zlatého lva
    čp. 498 U modré lišky
    čp. 497 U Gurtlerů
    čp. 496 U modré koule
    čp. 495 Kanicův dům
    čp. 494 U zlatých nůžek
    čp. 514 U obrázku P. M.
    čp. 513 U Ježíška
    čp. 512 U žluté růže
    čp. 511 U Štýgrů
    čp. 510 U bílé boty
    čp. 509 Zahrádkovský
    čp. 508 Zelený dům
   Hroznová
    čp. 492 Landšadlovský
    čp. 495 Průchodní dům
    čp. 491 U koníčka
    čp. 500 Trnkův dům
    čp. 499 U zlat. hroznu
    čp. 543 Ústav slepých
   U sovových
   mlýnů
    čp. 506 Odkolkovský
    čp. 501 Werichův dům
    čp. 134 Lusthaus
    čp. 418 Sala terrena
    Komunitní centrum
   Mlýny
    Huťský mlýn
    Zlomkovský mlýn
    Velkopřevorský mlýn
    Sovovy mlýny
   Sochy a desky
    Sv. Kateřina
    Jan Werich
    Zdeněk Wirth
    Josef Dobrovský
    Dívka s amforou
    Hána
    Antika
    Réva
    Bohuslav Martinů
    Eduard Kohout
    Adolf Kašpar
    Bruncvík
   Přírodní prvky
    Park
    Čertovka
    Vltava
   Prameny
    Literatura
Průvodce Praha: Okolo VÚVA: Kampa

Kampa




Kampa je malý ostrov o ploše 2,65 ha na řece Vltavě v Praze na Malé Straně. Ostrov ve Vltavě - na rozdíl od ostatních - vznikl uměle, vykopáním náhonu na mlýny. Vykopaná strouha je napájena Vltavou a zase se do ní vrací a tak je vlastně Kampa ze všech stran obklopena vltavskou vodou.
Ostrov byl postupně zvyšován jednak přirozenými náplavami, ale hlavně navážkami rumu ze sutin, kterých bylo dostatek zejména po velkém požáru Malé Strany a Hradčan v r. 1541. Břehy Kampy dostaly pevnou formu až po r. 1600. Na ostrově nejprve vznikaly zahrady a teprve někdy od 15. století se zde začalo stavět. Prvními stavbami byly mlýny, u nichž vznikaly zahrady mlýnské, z nichž později vznikly zahrady šlechtické. Nejstarší zmínka o Kampě je z r. 1169 v zákládací listině kostela Maltézského řádu za krále Vladislava II.
Původ názvu Kampa není zcela zřejmý. Podle některých je toto slovo odvozeno z latinského campus (ploché pole, planina) či ze staročeského zákampí (stinné místo), jiní tvrdí, že souvisí se jménem měšťana Gangsela z Campu, který zde v 17. století vlastnil dům.
Vykopaná strouha dostala jméno Čertovka. Původně byla roku 1585 pojmenovaná jako "Rožmberská strouha" podle majitele zdejších pozemků Viléma z Rožmberka. Dnešní pojmenování Čertovka je prý odvozeno od domu U sedmi čertů.

 


[Na začátek stránky]