|
Bratři Maixnerové
Vilímek: Petr Maixner |
Petr Maixner [1831 - 1884]
Český historický malíř. Narodil se v Hořicích 27.2.1831 a zemřel 22.10.1884 v Praze. Původně měl být hudebníkem, ale nakonec se v 16 letech dostal na Akademii výtvarných umění v Praze. Jeho první učitelé byli Čeněk Melka, Jan Popelík, Jaroslav Čermák. V roce 1848 namaloval pro své rodné Hořice prapor národní gardy s obrazem sv. Václava. V roce 1852 dokončil studia na Akademii a zaměřil se ve své tvorbě na historickou tématiku. - Eliška Přemyslovna se loučí s vlastí, Břetislav II. zavražděn úkladně na lovu, Jan Žižka, Šárka a Ctirad, Vjezd Jana Lucemburského do Prahy, Sedm žíznivých bratří(1857), podle Uhlandovy básně historické plátno Královna Kunhuta s kralevicem Václavem vedena do zajetí na Bezděz(1858), Sedláci na útěku ve válce třicetileté(1860). Za tento obraz dostal stipendium na cestu do Italie. Rok pobyl ve Vídni, kde se učil malbě fresek a další 4 roky prožil v Římě, kde studoval díla starých mistrů. Po skončení stipendijní studijní cesty do Vídně a Itálie přijal zakázku na ilustrování známé Zapovy Českomoravské kroniky. S Karlem Purkyněm byli pověřeni výzdobou nové Umělecké besedy. Přijal asistentské místo na akademii. V letech 1867 - 1873 se stal předsedou výtvarného odboru Umělecké besedy. Z jeho monumentální tvorby lze jmenovat obraz ze života sv. Václava v chrámu karlínském v Praze a fresky v ruském kostele sv. Mikuláše v Praze. Svými obrazy se podílel i na výzdobě Staroměstské radnice v Praze. R.1878 restauruje s bratrem Čeňkem fresky na stropě Staroměstské mostecké věže. Svou poslední malbu provedl v letech 1883-1884 v hrobce rodiny Novotných v Klecanech.
Jan Maixner [1834 - 1912]
Knihař a knihkupec, nadšený divadelní ochotník.
Čeněk Maixner [1838 - 1911]
Dřevorytec, bratr Petra. Narodil se v Hořicích 7.11.1838 v Hořicích a zemřel 10.4.1911 v Praze. V roce 1854 nastoupil jako kreslič do smíchovské továrny na kartony, ale na podnět svého bratra Petra přešel roku 1860 do dřevoryteckého ústavu K. Bellmanna, kde se vyučil dřevorytcem. Potom pracoval v ústavu M. Müllera a Řeháčka. Pracoval pro časopisy Květy, Světozor a Zlatá Praha. Rytiny podle kreseb Quida Mánesa a Karla Purkyně pro Kobrova Dona Quijota, pro Zapovu Českomoravskou kroniku podle předloh Petra Maixnera a pro Květy podle kreseb Josefa Mánesa, Petra a Karla Maixnerů, Čeňka Melky, Františka Ženíška a další.
Když začala zinkografie jako reprodukční technika vytláčet dřevoryt, kreslil čalounické vzorky, pracoval na sgrafitech.
Od konce 70.let restauruje spolu s bratrem Petrem vedle již zmíněných stropních maleb Staroměstské mostecké věže také fresky v chrámu sv. Jana v Slavětíně u Loun a na hradě Zvíkově. Nakonec vstoupil do technické kanceláře zemědělské rady.
Karel Maixner [1840 - 1881]
Akademický malíř a ilustrátor. Narodil se 3. 11. 1840 a zemřel 2. 1. 1881. Nejprve vystudoval reálku a v roce 1858 vstoupil na pražskou akademii. Zde si oblíbil malování zvířat a ještě za studií vytvořil pozoruhodné ilustrace pro Fričovo Evropské ptactvo. Spolu s Petrem namaloval 14 obrazů křížové cesty pro hořický děkanský chrám a později sám vytvořil křížovou cestu pro kostel v Milovicích. Byl Petrovým spolupracovníkem na některých významných zakázkách (fresková výzdoba kostela v Praze - Karlíně). Karel Maixner byl, stejně jako další z bratrů Čeněk, velmi nadaným litografem a významným způsobem se podílel na vydávání ilustrovaných časopisů Světozor, Květy a Vesmír. Jeho předčasná smrt v r. 1881 mu zabránila i přes nesporné umělecké nadání vytvořit rozsáhlé a ucelené dílo jako starší Petr. Pro divadelní sál namaloval Karel Maixner oponu (1864) s vyobrazením města Hořice. Ačkoliv ochotníci několikrát uvažovali o pořízení nové opony, k uskutečnění tohoto záměru nikdy nedošlo nejen z důvodů finančních, ale především z úcty k jejímu autorovi. Opona sloužila při slavnostních příležitostech až do poloviny 20. století.
|
Karel Maixner: Opona v Hořicích
|
|
