Ulice Míšeňská a Dražického náměstí.
|
Spojuje Dražického náměstí s ulicí U lužického semináře. Měří cca 80 m. Ulice vznikla po požáru Malé Strany v 16. století. Nazývala se Nová. Části u Dražického náměstí se říkalo Uhelniště. Současné pojmenování odvozené od míšenských studentů, kteří zde přebývali, nese od roku 1870.
Trasa ulice, kterou navrhoval po roce 1707 Tomáš Haffenecker, vedla přes Thunovskou zahradu a navazovala na starou cestu k Dolnímu přívozu u Vysokého nebo také Panského domu (čp. 92/15). Rohový a nepravidelný dům U Lužického semináře (čp. 90/13) vybudoval Matěj Václav Jäckel. Tento dům věnoval kněz Jiří Josef Šimon roku 1726 lužickým studentům bohosloví. Na druhém konci ulice, kde začíná malostranská část Karlova mostu, stojí zajímavý dům U tří pštrosů (čp. 12). Fedršmukéř Jan Fux nebo Fuchs dal dům při přestavbě vyzdobit malbami Daniela Alexia z Květné (1606), které zobrazují majitelovo povolání. Zabýval se prodejem módní novinky – pštrosích per. V roce 1714 v tomto domě prodával Armén Deodatus Damajan další pražskou novinku – kávu. Část bloku ulice blíže k Vltavě patřila od roku 1707 malostranskému řeznickému cechu ( čp. 11, 9, 7). V domech čp. 7, 5, 3 se usídlila manufaktura Demartinů. V této ulici se už v 18. století začínal probouzet malostranský průmysl.
Ulice Míšeňská je unikátní, jako jediná v Praze je totiž vystavěná celá v čistě barokním stylu.
Dražického náměstí je nazváno podle Jana IV. z Dražic (1301-1343), pražského biskupa. Už ve 12. století zde byl biskupský dvůr. Největšího rozkvětu dosáhl za výše zmíněného pražského biskupa Jana IV. z Dražic. V 17. století se v místech zpustlého biskupského dvora prodávalo dřevěné uhlí, odtud
pojmenování Uhelniště. Název Dražického ulice platí od r. 1887.