Průvodce Praha: Okolo VÚVA: Klárov

Antonín Novotný (1849-1915)

Antonín Novotný se narodil 10.6.1849 v Malých Číčovicích a zemřel 18.7.1915 v Praze. (Olšany hřbitov VIII/6). Absolvoval pražskou průmyslovou školu, v Praze se také od r. 1876 natrvalo usadil. Stavitelem byl však jmenován až na základě výnosu c.k.místodržitelství ze dne 27. dubna 1883 a výměru magistrátního ze dne 2. května 1883. Bydlel tehdy na Malé Straně v Praze v čp. 512/III. Byl členem SAI od r. 1897, obecním starším, členem městské rady pražské. V Praze lze doložit v 80. a 90. letech 19. stol. několik jeho soukromých, veřejných i průmyslových staveb. V r. 1884 prováděl přestavbu dílna na byt v domě čp. 480/III na Maltézském nám. na Malé Straně. V Liboci navrhl r. 1884 stavbu vily čp. 285 v dnešní ul. Na Vypichu a o dva roky později ještě dům čp. 286. V r. 1888 projektoval adaptaci přízemí domu U zlatého pštrosa (čp. 376/III) v nároží Karmelitské a Prokopské ul. na Malé Straně v Praze. Z l. 1888-89 pochází novostavba domu čp. 93/XIX v dnešní Slavíčkově ul. v Bubenči. Patrně tento architekt navrhl úpravy (včetně novorenesanční fasády) domu čp. 174/IV v Loretánské ul. na Hradčanech, které proběhly v l. 1890-91. V r. 1892 vypracoval projekt domu čp. 130/III v ul. U železné lávky a na dnešním nábř. E. Beneše na Malé Straně v Praze (dům byl postaven v l. 1893-94). Část tohoto domu se později osamostatnila pod čp. 610/III. Není zcela jasné, zda tento stavitel realizoval v l. 1896-98 plány Antonína Balšánka na Museum hl. města Prahy (čp. 1554/11) na Novém Městě pražském, nebo je tato stavba dílem nějakého jeho jmenovce. Totéž platí i o čtyřpatrovém dvorním křídle domu čp. 500/1 v Havelské ul., které N. stavěl v r. 1894. V r. 1899 budoval podle vlastních plánů domy čp. 503/1 a 1062/1 na Starém Městě pražském v Melantrichově a Havelské ni. Do r. 1903 je datována výstavba novobarokních nájemních domů čp. 230, 231 a 232/11, kterou N. provedl ve Vojtěšské ul. na Novém Městě pražském údajně podle projektu Osvalda Polívky. Plány všech těchto domů však N. podepsal sám. V l. 1909-12 realizoval plány Josefa Sakaře na výstavbu nových budov konventu křižovníků s červenou hvězdou (čp. 191/1) v nároží Křižovnické a Platnéřské ul. na Starém Městě pražském. Dále je v nekrologu uváděn jako tvůrce koníren arcivévody Albrechta na Smíchově, kasáren c.k. jízdy v Karlině, dělostřelecké jízdárny a budovy vojenského soudu. Stavěl rovněž vojenskou střelnici v Praze a v Berouně. Budoval rovněž plynárnu v Holešovicích.



[Na začátek stránky]