Okolo VÚVA: Fürstenberský palác a zahrada

Fürstenbergové a Karel Egon II. Fürstenberg



Karel Egon II. Fürstenberg s řádem Zlatého rouna
Fürstenbergové patří k starým středoevropským rodům, usedlým v průběhu historie v rakouských zemích, Bádensku, ale i ve Slezsku, na Moravě a v Čechách. Pocházejí pravděpodobně už z 11. stol., jméno nesou po hradu Fürstenberg ve Schwarzwaldu ve Švábsku, tj. z historického území, které zahrnovalo nejen Bádensko, ale i část Bavorska. Původní erb hrabat z Fürstenbergu s červenou orlicí ve zlatém štítu byl získáním panství Heiligenberg a Werdenberg obohacen o korouhev a zubatý kosmy pruh do čtvrceného štítku na hrudi orlice.
V 16. stol. se Fürstenbergové rozdělili na dvě větve a jejich členové se dostali i do českých zemí. Fridrich z heiligenberské větve se stal nejvyšším hofmistrem na dvoře císaře Rudolfa II. a jeho syn Vilém se oženil s Polyxenou z Lobkovic; tato větev později vymřela. Albrecht z kinzingerthalské větve se zase oženil s Eliškou z Pernštejna a jeho synové u nás získali inkolát. Říšskými knížaty se Fürstenbergové stali v r. 1664 a natrvalo tento titul mohli všichni členové používat od roku 1761. Rozdělili se na českou a německou větev.
V Česku měli Fürstenbergové panství Tavíkovice na Moravě, v Čechách pak drželi zámek Lány a hrad Křivoklát, který roku 1929 Karel Egon prodal republice a podržel si Králův Dvůr u Berouna.

Kníže Karl Egon II. (* 28.10.1796 + 22.10.1854) studoval ve Freiburgu a Würzburgu a poté vstoupil do rakouské císařské armády. Roku 1814 doprovází jako ordonanční důstojník knížete Schwarzenberga do Paříže, po uzavření míru však vojenskou službu opouští. V roce 1818 se oženil s princeznou Amalií Bádenskou a věnuje se správě rodinného majetku. Zastával však i úřad nejvyššího purkrabího.
Podstatně přispěl k rozvoji průmyslu v Čechách. Zakládal hutě a slévárny a provozoval koněspřežku z křivoklátských lesů do Prahy. Podpořil penězi založení Národního muzea v Praze.




[Na začátek stránky]