Gerstelovi
Emil Gerstel
Friedrich Fritz (Bedřich) Gerstel
Továrna Emil Gerstel ve Vysočanech
|
Emil Gerstel se narodil 8.4.1870 v Praze. Židovský podnikatel pokračoval v díle předků, kteří se už od 18. století v ghetu na Josefově věnovali opravám a výrobě stylového nábytku. Po asanaci gheta se Emil přestěhoval do velkého bytu v Havlíčkově ulici č. 13. Dílnu přenesl do Hybernské 8. Jeho výrobky byly velmi kvalitní a tím pádem i vyhledávané. Úspěšné podnikání završil výstavbou továrny na nábytek ve Vysočanech čp. 520.
V roce 1893 se oženil s Kornelií /Nely/ Strakosch (3.7.1874-9.12.1923), se kterou měl tři děti. Nejstarší byla Alice Gerstel (1894-1943), dále Friedrich Fritz Gerstel (16.4.1896-13.10.1967) a další dcera Susan (22.6.1898-1.10.1978). Nicméně manželství nebylo možno označit jako harmonické. Rodiče se prý často hádali.
Dcera Alice si v pamětech na bydlení v Havlíčkově ulici stěžuje, že se onen pětipodlažní dům nacházel ve středu města, uprostřed hluku tramvají z ulice a hluku z nádraží. Kromě toho byl v suterénu bar, jehož opilí návštěvníci také v noci tropili hluk, takže se tam nedalo dobře spát. Její otec proto v roce 1909 koupil v dražbě venkovské sídlo v Panenských Břežanech, které slibovalo toužený klid. Kromě bydlení Gerstel využíval zámeček také jako vzorkovnu.
Emil Gerstel brzy zemřel (15.7.1919 v Litoměřicích).
Za zmínku stojí, že Emilova žena Kornélie se po smrti muže odstěhovala z Prahy a putovala Evropou, kde konečně v Paříži na Rue Jacob 9.12.1923 spáchala sebevraždu. Byla pohřbena na pařížském hřbitově Père Lachaise.
Továrny se ujal syn
Friedrich Fritz (po válce Bedřich) Gerstel, který výrobu zdokonalil a rozšířil. Nadále však nábytek vyráběl pod značkou Emil Gerstel.
Za Bedřicha dosáhla továrna velkých úspěchů. Vyráběl se zde nábytek na míru podle předloh významných architektů. Adolf Loos tu nechal vyrábět zařízení pro Müllerovu vilu. Šlo o vybavení obytné haly, jídelny a dámského salonu. Firma Gerstel vybavila zařízením také vilu Müllerova obchodního společníka Lumíra Kapsy.
Zařizovací předměty vyrobila firma také podle návrhu architekta Olbricha, Rudolfa Eislera (řecké velvyslanectví), zařízení Petschkovy vily (dnes residence USA), mobiliář bytů vedení plzeňského Měšťanského pivovaru atd.
V letech 1927-1939 firma zaměstnávala vlastního architekta, kterým byl Arthur Blitz.
Bedřich zařizoval interiéry jak na evropských královských dvorech, tak i prvním českým prezidentům, Masarykovi a Benešovi a československých zastupitelství v zahraničí. Gerstelův nábytek byl součástí meziválečné výbavy mnoha bohatších československých domácností.
V roce 1939 však musel před Němci odejít do exilu a jeho majetek byl "arizován". Usadil se v USA. Břežanského zámečku se zmocnil Karel Herrman Frank.
|
Manželé Rüheovi
Obálka knihy o Alici Rühe-Gerstelové
V Rakousku právě vydaná biografie Alice Rühle-Gerstelové (1894–1943) nahlíží do života emancipované intelektuální ženy, pocházející z pražské židovské podnikatelské rodiny z doby habsburské monarchie. Jako socialistka ohrožená nacistickým režimem odchází Alice do exilu a v Mexiku volí dobrovolnou smrt. Česká spisovatelka a publicistka Marta Marková v knize podává zasvěcenou historickou rekonstrukci života fascinující ženy z doby jejího pobytu v Evropě i v Americe a citlivě čtenáři představuje jeho souvislosti mezi Prahou, nacistickým režimem, režimem stalinským, rakouskou monarchií, první rakouskou republikou i přetrvávající vazby k minulosti a k přítomnosti.
Vyšlo v Insbucku, Vídni a Bozenu 2007.
|
|
Alice Rühle-Gerstelová se narodila 24. 3. 1894 v Praze a zemřela 24. 6. 1943 v Mexico City. Byla dcerou židovského továrníka Emila Gerstela.
Od dětství byla vychována v několika jazycích, a tak už jako dítě ovládala němčinu, češtinu, angličtinu a francouzštinu, později i španělštinu.
Alice Gerstelová nejprve navštěvovala v letech 1900-1910 německou dívčí střední školu a potom internátní školu 'Töchterpensionat' v Drážďanech, kde studovala hudbu a moderní jazyky angličtinu a francouzštinu. V prosinci 1912 se vrací zpět do Prahy a navštěvuje zde seminář pro přípravu na státní zkoušku z hudební vědy.
Za první světové války přerušila studia a v letech 1914 a 1915 působila jako dobrovolná sestra na chirurgii vojenské nemocnice (Militärspital Nr.2 v dnešní budově UMPRUM) . Za její činnost jako dobrovolné zdravotní sestry jí byla udělena "Stříbrná medaile Červeného kříže".
Od 1917 do 1921 studovala v Praze a Mnichově, literaturu a filozofii . V roce 1918 se Alice Gerstelová stěhuje do Mnichova, aby tam pokračovala ve studiu psychologie. Studuje zde především Adlerovu individuální psychologii u Leonharda Seifa (1866 - 1949). V roce 1921dokončila doktorskou práci na Friedrich Schlegel.
Během svých studií v Mnichově, se setkává s o dvacet let starším, už jednou ženatým Otto Rühlem. Vzali se 6 června 1922 v Drážďanech.
Jako stoupenkyně socialismu to nebylo na začátku nacistické vlády v Německu bezpečně, tak se vrací v roce 1932 do rodného města do Prahy.
Zde našla práci jako redaktorka liberálního Prager Tagblatt. Tady v Praze potkala opět své staré přítelkyně jako třeba Milenu Jesenskou nebo Jarmilu Ambrožovu, a navázala nové kontakty např. se spisovatelem Hugo Sonnenscheinem.
Od roku 1933 zde působila v redakci pražského deníku pro děti. V roce 1936 odchází z Prahy, aby následovala svého manžela do Mexika. Nechce se jí z Evropy, ale nakonec po půlročním váhání se přes New York dává na cestu. Čas využije také na studium španělštiny.
V Mexiku, pracovala jako překladatelka ve vládní funkci, a jako obchodní novinář. I přes existující přátelství s Trockým , Frida Kahlo a Diego Rivera v Mexiku nikdy nebyla doma. Jen několik hodin po smrti svého manžela Otto Rühle v červnu 1943 spáchala sebevraždu skokem z okna.
Hlavní práce:
- Freud a Adler. Elementární úvod do psychoanalýzy a individuální psychologie, Drážďany 1924
- Cesta k nám. Pokus o kombinaci marxismu a individuální psychologie, Drážďany 1927, dotisk Mnichov 1980
- Ženská otázka dne - psychické rovnováhy, Lipsko 1932, dotisk pod názvem Žena a kapitalismus, Frankfurt nad Mohanem 1973
- Převrat aneb Hanna a svoboda. Román, posmrtně publikován v roce 1984
|
|
