|
V roce 1894 vznikla v Českém Brodě myšlenka vybudovat místní muzeum. O dva roky později 1896 byl pak založen spolek s názvem Okresní muzejní jednota, jehož cílem bylo muzeum postavit. Výbor muzea získal pro zpracování projektu českobrodského rodáka a tehdy už významného pražského architekta Antonína Balšánka. Ten zhotovil několik projektových variant muzejní budovy, která měla stát nejprve vedle školy na Husově náměstí.
Proti projektu se však ohradili majitelé sousedních pozemků a tak se hledalo jinde. Nakonec byla vybrána parcela učitele Jana Hockeho z Prahy, který byl ochoten pozemek prodat. Prof. Balšánek potom (1911) vypracoval nové plány v duchu novorenezančně secesním s odhadovanými náklady 40.000 rak. korun. Další postup prací však přerušila I. světová válka.
Až 5. ledna 1920 byla svolána valná hromada spolku a byl též pozván prof. Balšánek. Ten však onemocněl a protože výbor nechtěl jednat s žádným z jeho asistentů, čekalo se na Balšánkovo uzdravení celý rok. Prof. Balšánek však 22.2.1921 zemřel a spolek se rozhodl zadat vypracování prováděcích plánů podle Balšánkova návrhu jeho žákovi ing. arch. Milošovi Vaněčkovi. Ten za plány požadoval 30.000 Kč a v předběžném rozpočtu vykalkuloval náklady na stavbu na 700.000 Kč. Plány dodal 24.3.1926.
Půdorys přízemí muzea
Zde je nutno připomenout, že snahou architekta Vaněčka bylo vypracovat plány budovy podle moderních tendencí v muzejnictví a v neposlední řadě také v nových architektonických formách. To však spolek absolutně nechtěl připustit a žádal dodržení alespoň vnější formy podle Balšánka se zdůvodněním, aby alespoň jedno dílo bylo na území města od význačného rodáka. A tak se stalo, že z původního Balšánkova návrhu zůstala jen fasáda, dispozice byla zcela přepracována. Nedílnou součástí fasády pak byl "reliéf" s nějakou českobrodskou historickou tématikou.
Po schválení plánů a rozpočtu byla vypsána veřejná soutěž na dodávku stavby. Soutěž byla ještě jednou zopakována a zakázku získala firma Krč, Novotný, Tomka z Prahy. Ta přislíbila dodání stavby (bez reliéfu) do 15.9.1927. Základní kámen byl položen 18.4.1927.
Pokud se týká reliéfu, byl osloven akademický malíř Ladislav Novák, zda by v reliéfu nezpracoval nějaký husitský motiv, vztahující se k Českému Brodu. Ten si pak vymyslel téma "Mistr Jan Hus přichází do Českého Brodu", přičemž vycházel z mylného předpokladu, že Hus se účastnil vyhlášení "kutnohorského dekretu" v roce 1409 Václavem IV. v Kutné Hoře a že Hus cestoval do Kutné Hory právě přes Český Brod. Hus ale v Kutné Hoře tenkrát přítomen nebyl, protože byl zrovna nemocný. Nicméně téma tu bylo a Novák odhadl náklady na keramickou realizaci reliéfu na 30.800 Kč. Reliéf provedl akad. sochař Josef Škoda z Hradce Králové za 40.000 Kč z pískovce z lomu v Podhorním Újezdě u Ostroměře.
Budova muzea má byt kustoda v suterénu, malý sál, archiv a pracovnu v přízemí a velký sál v patře. Do přízemního sálu byl přenesen portál pánů Vachtlů z Pantenova, který byl původně na domě čp. 21. v Českém Brodě na jehož vrchol byl přitesán nápis ARCHIV.
Tepanou mříž zhotovil českobrodský zámečník Jaroslav Šramota za 4.800 Kč. Vitriny pro velký sál výbor objednal u českobrodského truhláře Antonína Jandy za 30.000 Kč.
Muzeum bylo bez okázalostí otevřeno dne 28.10.1931 ve 14:00 hod.
|
